V sobotu 2. února se Vladimir Putin setkal s ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem a ministrem obrany Sergejem Šojgu. Prezident RF prohlásil, že Rusko zrcadlově odpoví na vystoupení USA ze Smlouvy INF: „Američtí partneři uvedli, že pozastavují svou účast ve smlouvě, my ji pozastavujeme také." Prezident přijal návrh ministerstva obrany, aby byly zahájeny práce na vývoji hypersonální rakety středního doletu.

Putin však zdůraznil, že Rusko si nemůže dovolit nechat se zatáhnout do závodů ve zbrojení a že všechny návrhy na odzbrojení pocházející z Ruska zůstávají v platnosti, to znamená, že Moskva nechává „dveře otevřené", pokud Washington bude chtít zahájit nová jednání o této otázce.

Srbský vojenský expert Miroslav Lazanský považuje reakci Moskvy za absolutně logickou vzhledem ke skutečnosti, že Spojené státy byly první, kdo odstoupil od smlouvy:

"Americké odstoupení od INF zničí komplexní bezpečnostní systém v Evropě, pokud jde o jaderné odzbrojení. Otázkou nyní je, co se stane s dohodou START III (Dohoda o snížení počtu strategických zbraní, kterou podepsali Medveděv a Obama v roce 2010 — poznámka redaktora). Pamatujme však na příběh: Spojené státy začaly porušovat smlouvy o odzbrojení a jaderné odstrašování už v roce 2001, kdy odstoupily od ABM (Smlouva o omezení protiraketových systémů z roku 1972 — poznámka redaktora). Umístěním svého protiraketového štítu v Rumunsku a Polsku Američané porušili principy protiraketové obrany a jejich další kroky jsou pokračováním v tomtéž směru," řekl odborník Sputniku.

Podle něho je Rusko povinno reagovat na akce Spojených států a bezpečnostní systém v Evropě v důsledku těchto akcí může být nejen poškozen, ale zcela zničen.

Expert však zdůrazňuje, že je příliš brzy na to, abychom předpovídali, jaké konkrétní důsledky v Evropě bude mít rozhodnutí Washingtonu. USA ještě nevyvinuly pozemní raketu středního doletu. Nyní se spoléhají na Tomahavky, které by mohly být odpáleny z území Polska a Rumunska, ale i z lodí na Černém a Baltském moři.

„Za druhé, uvidíme, jak budou reagovat samotné evropské země. Nejsem si jistý, že americká strategie podělit se raketami se svými evropskými spojenci bude přijata s nějakým nadšením. Němci už o tom mluvili. Která z evropských zemí přijme americké rakety? Zde Washington může počítat s pobaltskými státy, Polskem, Rumunskem a Velkou Británií. Všichni ostatní odmítnou jejich umístění, přinejmenším to vyplývá z oficiálních prohlášení, která dosud udělali jejich zástupci. Jinak by mohli být potenciálním cílem ruského jaderného útoku," vysvětluje Lazanský.

Smlouva INF byla výsledkem mnohaletých jednání mezi Spojenými státy a SSSR, která byla zahájena v 70. letech 20. století během „oteplování" vztahů mezi dvěma velmocemi.

Expert připomíná, že na programu jednání o částečném odzbrojení byl bod o raketách s doletem od 500 do 5 500 km jednou z nejdůležitějších a nejkomplexnějších položek. Jednání probíhala těžko, v roce 1983 byla dočasně pozastavena (v prosinci 1983 Washington zahájil plánované nasazení Pershingů v západní Evropě. Vedení Sovětského svazu reagovalo tím, že umístilo jaderné taktické rakety na území států Varšavské smlouvy, které ohrožovaly startovní oblasti Pershingů v západním Německu — poznámka redaktora). V jednáních už pokračovali Gorbačov s Reaganem a smlouva INF byla podepsána v roce 1987.