Jedná se o první studii, která je zaměřena na celou populaci a s jejíž pomocí byly identifikovány specifické střevní bakterie. Právě ty jsou totiž schopné produkovat neuroaktivní složky. O tomto pokrokovém výzkumu informoval vědecký portál neurosciencenews.com.

Studie vědců je založena na kombinaci dat z vyšetření stolice s diagnózou deprese praktického lékaře. Průzkumu se zúčastnilo celkem 1054 jedinců, kteří jsou účastníky projektu Vlámská střevní flóra (Flemish Gut Flora Project). Vědci během svého průzkumu objevili specifické skupiny mikroorganismů, které pozitivně či negativně souvisely s duševním zdravím. Dále zjistili, že u jedinců trpících depresí neustále chyběly dva rody bakterií, konkrétně Coprococcus a Dialister, a to bez ohledu na léčbu antidepresivy.

„Souvislost mezi střevním mikrobiálním metabolismem a duševním zdravím je kontroverzní téma mikrobiálního výzkumu. Představa, že mikrobiální metabolity mohou ovlivňovat mozek, a tedy i chování a pocity, je velmi zajímavá. Nicméně vzájemná souvislost mikrobiomu (nový lidský orgán složený z bilionů bakterií, pozn. red.) a mozku byla zkoumána převážně na zvířatech a výzkum na lidech tak zaostával. V naší studii zaměřené na populaci jsme identifikovali několik skupin bakterií, které se lišily podle lidské deprese a kvality života celé populace," vysvětlil profesor Jeroen Raevs.

Autoři studie dále vytvořili výpočetní techniku, která umožňuje identifikaci střevních bakterií, které by se potenciálně mohly vzájemně ovlivňovat s lidským nervovým systémem. Vědci prozkoumali genomy s více než 500 bakteriemi, konkrétně jejich schopnost produkovat soubor neuroaktivních složek. Na základě těchto informací vědci sestavili první katalog neuroaktivity střevních bakterií. Zároveň bylo zjištěno, že řada bakterii nese širokou škálu těchto funkcí.

Dané zjištění je výsledkem bioinformatické analýzy a musí být experimentálně potvrzeno. Nicméně realizovaný průzkum pomůže nasměrovat a urychlit budoucí výzkum souvislostí mikrobiomu a lidského mozku.