Osmidenní lhůta stanovená evropskými zeměmi je „absolutně bezprecedentní, nepomáhá urovnat situaci ve Venezuele, ale pouze ji zhoršuje," řekl Fierro.

„EU nemá jednotnou zahraniční politiku," akce podnikané jejími členy „přispívají k oslabení autority bloku v zahraničních záležitostech". Podle Fierrova názoru unie „nemůže vystupovat jako spolehlivý účastník nějakého jednání nebo dialogu".

„Donald Trump určuje směr a evropské země ho následují. EU a mnohé její země včetně Španělska jsou trpaslíci v zahraniční politice. Nechci tím nikoho urazit. Co se týče zahraniční politiky USA, mají malou sílu. Vzpomeňte si například na takové věci, jako byla válka v Libyi, a je jasné, že právě zahraniční politika USA udává tempo," řekl Fierro.

Podle názoru analytika se musíme zeptat sami sebe, co je v sázce ve Venezuele. Fierro se domnívá, že jde o „koncepci a samotnou podstatu demokracie".

„Problém nespočívá v chavismu ani v podpoře nebo odmítání Guaidóa, je to otázka demokracie. Co můžeme říci o více než 9 milionech lidí, kteří přišli hlasovat 20. května? (…) Lidé nejen prostě vyjádřili svůj názor, oni předložili absolutně zákonný požadavek," zdůraznil Fierro.

Proto „uznání takového člověka," jako je Guaidó, za prezidenta, „který se neúčastnil voleb, odporuje výsledkům hlasování," „které musí být absolutním mandátem pro všechny zahraniční i domácí politické hráče".

V Evropě se opakuje situace, která vznikla v několika latinskoamerických zemích skupiny Lima, které se staví proti Madurovi: „používají se zahraniční přízraky, aby byly přikryty domácí problémy v každé zemi," řekl analytik.

„Během několika let byla přízrakem používaným v některých zemích Venezuela." Podle Fierrových slov v zemích, které uznávají Juana Guaidóa, mají vlády vážné domácí problémy.

„Soustředění se na Venezuelu je způsob, jak změnit téma jednání, odvést pozornost občanů na problémy, které se mohou nacházet ve vzdálenosti 7000 nebo 9000 km od jejich bydliště, místo toho, aby byly řešeny domácí problémy," řekl.

Přitom „chavismus zůstává stále obrovskou politickou silou, která je dobrovolně podporována milióny lidí v zemi". Nelze popírat, že je to „síla, s níž je vždy třeba počítat," řekl Fierro.

„Historky v médiích o tom, že je to boj lidu proti vládnoucí třídě, neodpovídají skutečnosti. Každý, kdo žije ve Venezuele, to může vidět a registrovat. Ukazují to jak výsledky voleb, tak i pouliční demonstrace," řekl.

Co se týče předpokladů USA, že venezuelská armáda může podpořit Guaidóa, Fierro zdůraznil, že ozbrojené síly „se nepodřizují Madurovi nebo vládě", ale „dodržují zásady stanovené ústavou". Proto „zůstávají pod vedením prezidenta státu zvoleného národním hlasováním".

„Dnes se hodně mluví o problému armády, ale já upřímně věřím, že na rozdíl od situace před 20, 30 nebo 40 lety nejsou velitelé venezuelské armády věrni Madurovi, Chávezovi nebo vládě, ale ústavě přijaté v roce 1999," uzavřel.