Setkali jsme se s bývalým pracovníkem jedné z firem participujících na vývoji OT ZUBR, jenž krátce pohovořil o projektu, průběžně přitom nahlížel do informačních brožur, jejichž bibliografii citujeme pod článkem. Výsledný text je tudíž kompilací takto získaných informací. Základní sdělení spočívá v tom, že ZUBR byl navržen tak, aby snesl konkurenci s analogickou technikou, jež byla tenkrát zařazována do výzbroje jiných armád.

Transformační období kolem roku 2000 bylo érou přílišných očekávání a také zmařených nadějí

Původně rozsáhlý projekt ótéčka ZUBR (SKOT — střední kolový obrněný transportér) počítal s projektem rodiny kolových obrněných vozidel ZUBR. Tato rodina by využívala jednotný strojový spodek neboli platformy. Vozidlo bylo projektováno pro koncepčně nový typ válek 21. století, kde se kalkuluje s nutností zabezpečit efektivní vedení bojových činností. Praxe ukázala, že regionální konflikty sklonku 90. let, jakož i pozdější tzv. protiteroristické operace se zkrátka bez dotyčné techniky neobejdou.

Na projektu participovala vojenská i civilní pracoviště podílející se na obranném průmyslu ČR (např. VA v Brně, VTÚPV Vyškov aj.). Při úspěšné realizaci by program zasahoval taktéž do rezortů ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a ministerstva obrany. Vycházelo se z předpokladu, že Česká republika dokáže stroj jako ZUBR vyvinout, odzkoušet a poté i sériově vyrábět. Konstrukční a technologická řešení ZUBRA, alespoň dle informační brožury o vozidle (Jan Skipal — Zdeněk Mužík, Praha 2002), jež se nám dostala do rukou, odpovídala tehdejším trendům, které se realizovaly v nadnárodním projektu Německa, Anglie a Francie, viz GTK/MRAV/VBCI; těmito zkratkami se víceméně označují víceúčelová (transportní) obrněná vozidla. Například VBCI je zkratka pro Véhicule Blindé de Combat d'Infanterie.

„Češi se sami připravili o práci, což byla prakticky flagelantská politika slabosti. Zmaření projektu ZUBR negativně ovlivnilo další činnost takové firmy jako Strojírny Košíře a.s.," uvedl respondent Sputniku.

Tedy vše vypadalo, že ZUBR má šanci vzniknout v dohledném období, přičemž za přijatelné náklady. Byť se počítalo s participací zahraničních firem, ZUBR byl koncipován jako typicky český národní projekt, který mohl dát práci mnoha českým zaměstnancům z klíčových průmyslových odvětví.

„Proč se o to tak snažíte, stejně to koupíme jinde…"

Zubr se vyvíjel zhruba od roku 1996, a to s vyhlídkami integrace ČR do NATO, projekt vynikal nutnou interoperabilitou a řídil se předepsanými trendy armád zemí Severoatlantické aliance. Podpora vlády i parlamentu byla nutná. Jenže tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík měl pronést větu: „Proč se o to tak snažíte, stejně to koupíme jinde." Zdroj, od nějž máme informaci o této Tvrdíkově replice, si nepřeje být jmenován. (Pracoval ve firmě, jež mohla pro ZUBRa vyrábět převodovky.)

Vývoj vozidla ZUBR byl odpovědí na předpoklad, že ČR může v budoucnu čelit teroristickým a diverzním akcím. Vzhledem k tomu, že byl v živé paměti rok 1997, jenž přinesl pustošivé záplavy, které se zopakovaly i v roce 2002, využití vozidla ZUBR pro mimovojenské akce, např. pro likvidace podobných živelných pohrom, bylo nasnadě.

Modulárnost konstrukce, ekonomičnost provozu… Aneb i Češi mohli mít svou ARMATU

Bylo možné stavět různé varianty (nástavby) vozidla na jednotné platformě a podvozku. Náš zdroj uvádí, že šlo zachovat dědičnost dílů, viz motoropřevodová skupina, zavěšení kol, řízení, rozvody, kola a pneumatiky, díly korby aj. Mohly vzniknout nejrůznější modifikace, které by působily navíc lepším politicko-psychologickým efektem než pásová vozidla. Kolová vozidla působí méně vojensky, hodí se tudíž pro nasazení v rámci mírových a humanitárních misí. Kola navíc nepoškozují svrchní vrstvu vozovky a i jejich redislokace po pozemních komunikacích je proveditelná vyšší cestovní rychlostí. Vozidlo ZUBR bylo navrhováno v geometrické konfiguraci 8x8 či 6x6. 8mikolová verze měla být dlouhá 7,2 m a široká 2,9 m. 6kolová verze by byla při zachované šířce o něco kratší.

O jaké modifikace ZUBRA mělo dále jít? Bylo nám řečeno, že na společném podvozku mohl vzniknout obrněný transportér ve velitelské či logistické verzi. Zvýšená nástavba byla určena pro sanitní modifikaci. Bojové vozidlo by bylo opatřeno otočnou věží s kanónem (věžový komplet). Jiné verzi byl určen komplet protiletadlový. 8kolová modifikace by tak byla představena i mobilním minometem ZUBR. Kdyby vše šlo dle původních předpokladů, mohla armáda ČR získat ZUBR ve verzi dílenského a vyprošťovacího vozidla. 6kolové verze měly být vyráběny také pro účely dělostřeleckého průzkumu, pro raketové stíhání tanků atd. Za zmínku stojí, že byla již zhotovena testovací korba, která byla podrobená balistickým zkouškám na odolnost pancíře.

Několik technických charakteristik

ZUBR měl pojmout 12člennou osádku. Vážit měl 16 tun. Výkon motoru čítal 380 kW. Vozidlo mělo automatickou převodovku, jeho maximálka dosahovala 115 km/h při operačním dosahu 950 km. Během obojživelného režimu měl být ZUBR schopen plavby rychlostí kolem 9 km/h. Tyto a další charakteristiky byly více než srovnatelné se zahraničními obrněnými transportéry jako Piranha II., BTR 80A, Vextra, Pandur, TH 400 aj.

Co říci závěrem: I Češi mohli mít svou obdobu ruského zbraňového komplexu (systému) Armata, konkrétně OT ZUBR. Projekt však stihl osud tzv. zašlapaných projektů. Obrněný transportér (OT) ZUBR byl prostě epicky řečeno zameten pod koberec. Je to v podstatě úřednická story o tom, jak voják mínil, aby bývalý ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík nakonec měnil. Zašlapávat projekty dokázal tedy nejen bolševik, ale též polistopadový ministr, který se proslavil tím, že z funkce rezortu obrany odcházel nadvakrát. Nebyl si totiž jistý. Se ZUBREM se však vypořádal takříkajíc „ajncvaj".

Další zdroje:
Skipala, Jan — Mužík, Zdeněk: Střední kolový obrněný transportér ZUBR 8x8 a 6x6 Situační zpráva, Praha 2002.
Skipala, Jan — Mužík, Zdeněk: Střední kolový obrněný transportér ZUBR 8x8 a 6x6. Informační materiál, Praha 2002.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce