Podle poslankyně bude takové rozhodnutí odůvodněno neuznáním připojení Krymu k Rusku ze strany Evropské unie, stejně jako rozpoutáním kampaně týkající se dezinformací a kybernetických útoků proti evropským zemím, kterou má údajně na svědomí Moskva.

„EU by měla vyslat jasný signál o dalších sankcích, pokud bude protiprávní jednání Ruska pokračovat. Zastaralá dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem by měla být rovněž přezkoumána. A jakýkoli další budoucí rámec vztahů mezi EU a Ruskem by měl být založen na plném respektování mezinárodního práva a zásad OBSE," poznamenala Kalniete.

Poslankyně svůj názor vyjádřila ve zprávě. Tu nyní musí schválit Evropský parlament (EP).

Vztahy mezi Ruskem a řadou západních zemí se zhoršily kvůli situaci na Ukrajině a událostem týkajících se Krymu. Západ, který Rusko obviňuje z intervence, na zemi uvalil sankce.

V létě roku 2014 Moskva přijala odvetná patření a zaměřila se na náhradu importu. Seznam zakázaného zboží zahrnuje například maso a mléčné výrobky, ryby, zeleninu, ovoce a ořechy.

Ztráty zahraničních zemí, v důsledku zavedení potravinového embarga, se odhadují na zhruba 8,3 miliardy dolarů ročně. Zákaz platí pro potraviny z USA, Evropské unie, Kanady, Austrálie a Norska.