Deník uvádí, že tento krok posílí ochranu Spojených států a Japonska před balistickými raketami Severní Koreje.

Pokud chcete zvýšit šanci na sestřelení balistické rakety, je zapotřebí udeřit hned po jejím vypuštění, tedy ještě před oddělením hlavic. Proto je nejvhodnějším místem pro rozmístění raket ostrov Iturup, píše autor článku.

„Rakety vypuštěné z KLDR na USA poletí na severovýchod přes území ruského Přímořského kraje. V souvislosti s tím, abychom zaútočili na mezikontinentální balistickou raketu v začátku závěrečné fáze, je potřeba provést zásah z místa, které se nachází severovýchodně od Hokkaidó," uvádí se v deníku.

V článku se také píše, že ostrov Iturup bude muset být začleněn do amerického systému protivzdušné obrany, který chrání Evropu před Íránem.

Japan Business Press připouští, že by to USA umožnilo zablokovat základnu Tichooceánského loďstva — nezamrzající přístav Vladivostok. Rusko za pomoci těchto čtyřech ostrovů kontroluje Kateřinský průliv mezi ostrovy Kunašir a Iturup, které poskytují přístup na otevřené moře.

„Pokud se Rusko vzdá všech čtyř ostrovů nebo jen tří, s výjimkou Iturupu, pak je velmi pravděpodobné, že Japonsko a USA zablokují Kateřinský průliv," předpokládá japonský deník.

Kromě toho se v článku uvádí, že rozmístěná americká protivzdušná obrana umožní mnohem rychleji sledovat starty ruských raket z Ochotského moře.

„Pro Rusko je Ochotské moře „posvátným obydlím" strategických ponorek, proto v této oblasti hlídkují mnohé lodě a na Kurilských ostrovech jsou nasazeny protiletadlová rakety. Pokud však budou ostrovy přenechány (Tokiu, pozn. red.) a na ostrovech se objeví japonsko-americké síly, pak vznikne jakási trhlina v obranné linii chránící ponorky," tvrdí autor článku.

Japonský deník dále zdůrazňuje, že Moskva pravděpodobně nebude chtít přenechat tyto ostrovy Japonsku, protože pro ni mají příliš velkou vojenskou hodnotu. Proto by si japonští diplomaté, kteří o této otázce vyjednávají, měli být dobře vědomi, co pro Rusko tyto ostrovy znamenají, a teprve na základě toho vést dialog.

Kurilská otázka

Dlouholetý dialog mezi Ruskem a Japonskem „maří" absence mírové dohody.

Japonsko si nárokuje ostrovy Kunašir, Šikotan, Iturup a Habomajské ostrovy. Odkazuje přitom na dvoustranný Traktát o obchodu a hranicích z roku 1855. Navrácení ostrovů si Japonsko stanovilo jako svou podmínku pro uzavření mírové smlouvy s Ruskem, která nebyla podepsána od konce 2. světové války.

V roce 1956 podepsaly SSSR a Japonsko společné prohlášení, v němž Moskva souhlasila s tím, že po uzavření míru posoudí možnost přenechání Habomajských ostrovů a ostrova Šikotan. Jaký je osud ostrova Kunašir a Iturup nebylo zmíněno. SSSR doufal, že tento dokument ukončí spor, ale Japonsko jej považoval pouze za součást řešení tohoto problému. Další jednání však byla neúspěšná.

Pozice Moskvy spočívá v tom, že se jižní část Kuril stala součástí SSSR po druhé světové válce, a proto nelze pochybovat o ruské svrchovanosti nad ostrovy, která má navíc příslušný mezinárodní právní rámec.

V listopadu, po setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a japonského premiéra Šinzó Abeho, které se konalo v Singapuru, strany informovaly o urychlení procesu vyjednávání ohledně mírové smlouvy týkající se Kuril. Jako základ zvolili dokument z roku 1956, což se stalo důležitým ústupkem ze strany Japonska.

Jednání je však komplikováno tím, že Tokio podporuje protiruské sankce.