Předmětem sporu je návrh na zvýšení kvót pro ukrajinské pracovníky, který zároveň upravuje jejich minimální mzdy. Podle návrhu by si měli vydělat alespoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. S ohledem na rozdílné profese by si tak Ukrajinci pracující v Česku měli přijít minimálně na 16 020 až 32 040 korun.

Prezident komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že by tak ukrajinští zaměstnanci měli větší mzdy než Češi. Naopak ministryně Jana Maláčová (ČSSD), ujišťuje, že Ukrajinci budou dostávat naprosto stejné mzdy jako Češi.

„Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?" položila si otázku Maláčová.

Krev na export

Nepřeženeme, pokud řekneme, že Ukrajina dnes patří mezi země s největším počtem pracovních migrantů v Evropě. Podle ukrajinského ministra pro sociální politiku Andrije Revy za hranicemi Ukrajiny trvale pracuje 3,2 milionu Ukrajinců a v sezóně sedm až devět milionů. Jak ale upozornil v rozhovoru se Sputnikem Ruslan Bortnik, ředitel Ukrajinského institutu analýzy a managementu politiky, přesná oficiální statistika neexistuje. Je to dáno liberalizací vízového styku s EU, kdy není jasné, za jakým účelem občan odcestoval do EU.

„Myslím si, že toto číslo má blízko pravdě. Domnívám se, že během jednoho roku v cizině pracuje kolem 10 milionů Ukrajinců. Abyste mi rozuměli, jedná se o polovinu práceschopného obyvatelstva Ukrajiny," řekl Bortnik.

Pro bližší představu tohoto počtu lze uvést, že peněžní převody Ukrajinců pracujících v cizině zpět do své vlasti v minulém roce dosahovaly podle různých odhadů 11 až 13 miliard dolarů. Loňské přímé investice pro srovnání činily 1,5 miliardy dolarů. Jak upozorňuje Bortnik, fakticky lidé převedli desetkrát tolik, než přinesli zahraniční investoři.

Na jedné straně tyto peníze mají jistý pozitivní dopad na hospodářství země: upevňují kurz národní měny, projevují se na spotřebitelském trhu a stimulují poptávku po zboží a službách. Nicméně mnozí Ukrajinci neemigrují kvůli tomu, že si doma nemohou najít práci. Míst je naopak dost, mnozí lidé si ale raději snaží sehnat práci v Evropské unii.

„Migrace ve značné míře oslabuje perspektivy pro růst národní ekonomiky. V mnoha směrech počínaje traktoristy v zemědělství a IT specialisty, kvalifikovanými právníky nebo staviteli konče, lze dnes pocítit vnitřní hlad po těchto profesích," uvedl expert.

Mnohdy se tak jedná o odtok kvalifikované pracovní síly. Jak uvádí analýza poradenské společnosti EY Ukrajina, na kterou se odvolává BBC, v roce 2017 cítilo 56 % ukrajinských společností problém s náplní pracovních míst a 69 % dotázaných společností se domnívalo, že pracovní migrace bude mít v příštích třech letech znatelný negativní vliv na jejich fungování.

Proto průmyslové podniky na Ukrajině zvyšují mzdy svým zaměstnancům až o několik desítek procent. To však nestačí.

„Dnes je průměrná mzda na Ukrajině o něco málo nižší než 400 dolarů měsíčně (necelých 9 tisíc korun, pozn. red.)," upozorňuje Bortnik. „Takže tyto mzdy nemohou konkurovat Česku, Polsku nebo Německu a dalším zemím EU," dodává.

Přitom před revolucí na Majdanu na přelomu roku 2013 a 2014 Ukrajina byla o něco málo konkurenceschopnější.

„V letech 2013 až 2014, kdy mzdy byly v rozmezí 400 až 500 eur měsíčně, Ukrajina byla alespoň relativně konkurenceschopná vůči Bulharsku nebo Rumunsku. Proto takový odtok obyvatel nebyl," tvrdí Bortnik.

Přestože Ukrajinci dostávají nejnižší mzdy ze všech cizinců pracujících v Česku (jejich průměrná mzda za rok 2017 činí 25 926 korun), stále je to více než doma. Proto je vůči zemím střední a východní Evropy nekonkurenceschopná.

„Ukrajina se již stala součástí jednotného trhu práce především východních členských zemí EU. Už je to fakt," říká ukrajinský expert. „Dnes Ukrajina figuruje jako dárce. Říkáme tomu ztráta krve. My jsme dárci krve pro všechny naše sousedy. Nejen pro EU nebo Rusko, ale i pro další země jako např. Bělorusko."

Konkurence za Ukrajince

Podle experta nastala situace, při které většina Evropy konkuruje za ukrajinskou pracovní sílu. Jediný, kdo o ni nemá zájem, je ukrajinská vláda.

V roce 2017 v Česku pracovalo přes 472 tisíc cizinců, z toho 81 695 bylo z Ukrajiny. Od roku 2015 se jejich počet téměř zdvojnásobil. Česko ale kvůli své rekordně nízké nezaměstnanosti potřebuje další lidi. Proto na stole leží návrh zvýšit počet ročních kvót pro ukrajinské pracovníky z 19 600 lidí na 40 000.

Nicméně letos Německo liberalizovalo svůj pracovní trh pro občany nečlenských zemí EU. Proto může hrozit, že se v příštích letech kvóty nemusí naplnit. Proto je nutné lákat Ukrajince na vyšší mzdy.

„Chápu, že v důsledku liberalizace německého trhu se Polsko, Česko, Maďarsko a další země obávají, že mohou ztratit část ukrajinské kvalifikované pracovní síly. Proto souhlasí s těmito kroky, pro Ukrajinu to je ale špatně. Zesílí to emigrační vlnu. Průměrný plat na Ukrajině je 10 tisíc hřiven (8 197 korun, pozn. red.), minimální 4 743 hřiven (3 888 korun — pozn. red.). V Česku teď dostanou v přepočtu téměř 20 tisíc hřiven. Sami chápete, že rozdíl mezi těmito částkami je velký," přiznává Bortnik.

Přitom podle experta současná politická elita ani nemá zájem situaci měnit. Prakticky všichni kandidáti navrhují zvyšování mezd uvnitř země a takto brzdit emigraci ze země. „My si ale uvědomujeme, že i růst ekonomiky o 2 až 3 % HDP, který dnes máme, nedokáže radikálně zvýšit mzdy," poznamenává expert.

„Vláda má na emigraci v určitém ohledu zájem. Jde jak o přítok měny a snížení nezaměstnanosti, tak i o řešení politické otázky. Odjíždí mladá generace, která by mohla představovat politické problémy pro vládu. Jsou to velmi aktivní lidé a na pozadí hluboké politické, ekonomické a korupční krize na Ukrajině by mohli být základnou protestů. Takto ale protestují nohama," uzavřel Bortnik.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce