A nyní přišla řada i na historika Michala Macháčka, oceněného za knihu o komunistickém prezidentovi Gustavovi Husákovi.
V předchozích letech se obětí takzvané „Zemanovy kletby" stal i umělec Vladimír Franz. Ten obdržel ocenění od prezidenta v roce 2013 a poté zaznamenal značný pokles zájmu o svou divadelní tvorbu. Lidové noviny informují, že i třicetiletý badatel Macháček musel krátce poté, co převzal vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana, opustit po nátlaku vědecké komunity akademické prostředí. Očekávalo se, že Macháčková kariéra bude poté, co jeho práce získala uznání na státní úrovni, jen stoupat. Bohužel však došlo k úplnému opaku.
S tímto postojem nesouhlasí ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza. „Pan profesor Šesták je velmi aktivní v šíření své verze příběhu. Interpretuje ho jako nějaký vyhazov, který souvisí s jeho politickými postoji, případně přímo vyznamenáním, které obdržel od pana prezidenta. Přitom o nic takového nejde, postupovali jsme zcela standardně. V žádném případě nedošlo k vyhazovu. Pan profesor měl smlouvu na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že požívá statutu emeritního pracovníka Akademie věd, smlouva — velice malý úvazek — mu nebyla prodloužena," vysvětlil Prouza.
Šesták také upozornil, že jeho věk nebyl hlavním důvodem pro to, aby se daná akademie rozhodla ukončit spolupráci, jelikož řada starších vědců ve své práci stále pokračuje. Podle Prouzy je však vědců ve stejném věku jako Šesták málo, a navíc většinou nejsou placeni z institucionálních zdrojů, ale podílejí se na řešení grantového projektu a financování je v jeho rámci.
Prezident Zeman naposledy udělil státní vyznamenání dne 28. listopadu, a to celkem 41 osobnostem za světa vědy, lékařství, kultury a sportu. Nejvyšší státní vyznamenání in memoriam obdrželi tři prvorepublikoví generálové a někdejší československý premiér Antonín Švehla. Medaili za hrdinství prezident udělil třem vojákům, kteří padli v Afghánistánu.