Podle ministra jeho úkol, jakožto ministra vnitra, spočívá v tom, aby nepřipustil systémová porušení voleb, kvůli kterým mohou začít protesty.
Pokud občan podpoří kandidáta, který nakonec prohraje volby, a je v menšině ve srovnání s ostatními voliči, pak si dobře rozmyslí, zda půjde na mítink, řekl Avakov. Když je ale člověk přesvědčen, že bylo vítězství jeho kandidátovi „ukradeno", je velmi pravděpodobné, že se k protestům připojí.
„Pokud však protestují pravicoví nebo levicoví radikálové, anebo zkrátka idioti či lidé, kterým za to někdo platí a kterým nejde o systémová porušení, ale jen o to, že se jim někdo nelíbí nebo jim za to platí, pak se jen stěží budete chtít octnout v jejich společnosti," myslí si Avakov.
„Národní policie a Národní garda mají dost sil, aby od začátku zabránily akcím krajních radikálů a destabilizačním činům. Nejde o takový hněv lidu, který jsme viděli v roce 2014 (Euromajdan, pozn. red.). Na to policie nemá (a nemusí mít) sílu reagovat," konstatoval ministr a slíbil, že udělá vše pro to, aby volby proběhly transparentně a čestně.
Prezidentské volby na Ukrajině se mají konat dne 31. března. Předvolební kampaň odstartovala již 31. prosince a tentýž den bylo zahájeno navrhování kandidátů a podávání dokumentů Ústřední volební komisi k registraci. Ta má pak pět dní na to, aby je posoudila a registrovala. Podle posledních údajů zaregistrovala již přes 20 kandidátů.
Hlavní kyjevské náměstí, Majdan Nezaležnosti (Náměstí nezávislosti) bylo dne 21. listopadu 2013 obsazeno stoupenci evropské integrace. Stalo se tak poté, co vláda Mykoly Azarova oznámila pozastavení podepsání asociační dohody s EU. Později se dané náměstí stalo centrem střetů policie s radikály. Protesty měly za následek státní převrat.