Podle ministerstev kapacita jejich rezortů je ale už teď nedostatečná. Na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní. Každý pátý Ukrajinec čekání vzdá. S novými kvótami by se vyřizování agendy mohlo zhroutit.
Ministerstvo vnitra požaduje posílení odboru azylové a migrační politiky, který rozhoduje o vydání zaměstnaneckých karet, prodlužuje povolení k pobytu a uděluje souhlas se změnou zaměstnání. Celkem chce sto nových pracovních míst. Dále deset míst by měl dostat správní odbor, který vyřizuje odvolání. Kromě toho vnitro požaduje, aby si mohlo na neurčito ponechat jedenáct pozic, které přibyly při dřívějším rozšíření projektu a na konci tohoto roku se mají zrušit.
Ministerstvo zahraničí by chtělo pět lidí na generální konzulát ve Lvově a dva další do ústředí. Letošní náklady by činily 11,88 milionu korun a příští rok 11,25 milionu.
Ministerstvo práce zase chce posílit pracovní inspekci o 16 zaměstnanců, aby mohlo lépe kontrolovat podmínky, ve kterých cizinci pracují. Letos by to stálo 8,63 milionu korun a příští tok 10,36 milionu korun.
Správní poplatek za podání žádosti o zaměstnaneckou kartu činí 2500 korun. Po zdvojnásobení kvót pro ukrajinské pracovníky by rozpočet získal navíc 51 milionů korun. Projednávaná cizinecká novela počítá se zvýšením částky na 5000 korun. Pokud bude schválena, tak by se na správních poplatcích vybralo o 102 milionů korun víc.