Dne 29. ledna byla zveřejněna zpráva Národní zpravodajské služby USA (The National Intelligence), která se věnovala hodnocení pravděpodobných hrozeb pro světovou bezpečnost v roce 2019. Daniel R. Coats, šéf americké zpravodajské služby, v tomto dokumentu za potenciální zdroj nebezpečí, kromě Venezuely, Mexika, Blízkého východu, Ukrajiny, brexitu a dalších choulostivých globálních problémů, označil také západní Balkán.

„Západní Balkán bude v průběhu roku 2019 s velkou pravděpodobností vystaven riziku násilí menší síly (tzv. low-level violence, pozn. red.) a možná i vzniku otevřeného vojenského konfliktu. Rusko se bude snažit využít etnického napětí a vysoké úrovně korupce, aby zabránilo pohybu zemí tohoto regionu směrem k EU a NATO," podotýká se v dokumentu.

Bělehradský deník Danas ve svém příspěvku volně interpretoval text, a v důsledku toho vzniklo tvrzení, že by v roce 2019 mohlo v zemích západního Balkánu dojít k ozbrojenému konfliktu, který může iniciovat Rusko podporující etnické napětí v regionu.

Politický analytik Aleksandar Pavič v rozhovoru pro Sputnik upozornil především na úmyslnou „montáž" v překladu úryvku ze zprávy Dana Coatse, které se dopustil autor článku. Přitom zdůrazňuje, že v celém dokumentu se ani jednou nehovoří o Rusku jako o iniciátorovi ozbrojeného konfliktu, proto tvrzení deníku není nic jiného než fake.

Co se týče možnosti ozbrojeného konfliktu na Balkánu jako takového, odborník se domnívá, že tuto možnost nelze vyloučit už jen z toho důvodu, že o ní mluví oficiální představitelé USA.

„Existuje velká šance, že k něčemu podobnému opravdu dojde, jelikož Američané často vystupují v roli žhářů, a zároveň i v roli hasičů. Pokud na tom budou trvat, vyvíjet nátlak na Srbsko a Republiku srbskou, popohánět je ke vstupu do NATO a všemi možnými prostředky nutit Bělehrad k podepsání dohody o Kosovu, stupňování konfliktu se samozřejmě jenom zvýší. Zda tedy dojde či nedojde k otevřenému konfliktu, záleží především na chování samotných Američanů a jiných západních sil, které mají v regionu mediální a finanční vliv," tvrdí spolubesedník Sputniku.

Na otázku, jakou roli zde hraje Rusko, Pavič odpověděl, že pro USA je Rusko, stejně jako Čína, vždy nositelem negativního vlivu, a to nezávisle na tom, o jaké místo na planetě se jedná. Podotýká, že Rusové jsou v americké doktríně považováni za strategické protivníky, protože jsou jediní, kdo je schopný čelit USA na světové scéně. A Balkán podle jeho slov není výjimkou.

„Také na Balkánu považují Rusko za zdroj „zhoubného vlivu", jak sami rádi říkají," vysvětluje srbský politolog.

Skutečnost, že ve zprávě daného úřadu, která čítá 42 stran, byly Balkánu věnovány pouze dvě stručné věty, nepovažuje Pavič za znak malého zájmu USA o tento region. Spíše naopak.

„Z evropských lokací je v dokumentu zmínka pouze o Balkánu, Turecku, Ukrajině a, v souvislosti s brexitem, také o Velké Británii. Z toho vyplývá, že právě to jsou hlavní „bolestivé body" v Evropě, přičemž všechny z nich jsou spojeny s ruským a čínským vlivem. To však není nic nového."

Na otázku, zda to znamená, že máme v tomto roce očekávat další nátlak Washingtonu na Srbsko a Republiku srbskou, odpověděl spolubesedník Sputniku bez váhání kladně:

„Protože si myslí, že s Makedonií a Černou Horou, která vstoupila do NATO, všechno dobře dopadlo. V cestě jim zůstali stát jen Srbové — jediní, kdo kazí NATO idylku nejen v této části Evropy, ale prakticky v celé Evropě. Nyní budou všechny síly soustředěny na to, aby byly Srbsko a Republika srbská pomoci různorodého nátlaku připojeny k NATO, anebo částečně spojeny s NATO, když se je nepodaří donutit ke vstupu do Aliance. NATO a Amerika to potřebují proto, aby vytvořily „jednotnou frontu" proti Rusku."

Pokud jde o „menší násilí" zmiňované ve zprávě, Pavič vysvětluje, že za touto formulací se může skrývat prakticky cokoli, a to teroristickými útoky počínaje a konče zvenčí vyprovokovanými nepokoji, které budou zaměřeny na to, aby vyvolaly policejní či vojenský zásah. Pavič přitom zdůrazňuje, že Američané moc dobře vědí, jak se to dělá.

„Opět mohou situaci v Kosovu radikalizovat. Mohou vyprovokovat reakci Republiky srbské, pokud například Ústavní soud Bosny a Hercegoviny schválí iniciativu Bakira Izetbegoviće (člena Předsednictva Bosny a Hercegoviny za bosenské muslimy), který nesouhlasí s názvem republiky (jde o dlouhý příběh, kdy bosenští muslimové nejsou spokojeni s názvem Republika srbská již od okamžiku uzavření Daytonských dohod, protože prý diskriminuje jiné národy žijící na tomto území. Strana Izetbegoviće, SDA — Strana demokratické akce, podala žalobu k Ústavnímu soudu s požadavkem název přešetřit, pozn. red.). Pak bude někdo moci v ústředních vládních institucích v Sarajevu za podpory západních zemí prohlásit, že Republika srbská porušuje Daytonské dohody, a zavede proti Banja Luce represivní opatření. A podobných opatření mají celou řadu," domnívá se srbský odborník.

„Je důležité si uvědomit, že pokud někdo stiskne „balkánské tlačítko", pak ten někdo nebude v Moskvě, ale ve Washingtonu, Bruselu, Londýně, Paříži nebo Berlíně," řekl závěrem Pavič.

Další politický analytik Dragomir Andjelković zdůrazňuje, že Balkán je v podstatě „sud střelného prachu v Evropě, který je vždy zapalován zvenčí".

„Mluvíme-li o válkách na Balkánu, pak jsou zpravidla součástí něčího úmyslu zasít strach a chaos v regionu, aby toho poté bylo možné využít k nátlaku na nekompromisního soupeře, a také k vydírání. Ozbrojené konflikty jsou zde sice možné, ale netvrdil bych, že jsou velmi pravděpodobné," ujišťuje druhý spolubesedník Sputniku.

Podle názoru Andjelkoviće spočívá cíl USA ve sjednocení všech západních center síly a jejich mobilizaci proti Rusku.

„Hovoří o Rusku jako o činiteli, který se může stát zdrojem problémů na Balkánu. My však dobře víme, že problémy na Balkánu nevyvolávalo Rusko, ale vždy to byla západní neoliberální centra."

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce