Venezuela jako země s největšími zásobami ropy na světě je další (po Sýrii) arénou konfrontace mezi USA a Ruskem, píše Asia Times. Řada analytiků vidí v konfliktu mezi Moskvou a Washingtonem další studenou válku, ale ve skutečnosti je to pouze pokračování té staré, pouze s jinými účastníky, domnívají se noviny.
Rusko má několik důvodů podporovat Madura, domnívá se Asia Times. Za prvé, Maduro byl jedním z mála světových vůdců, kteří podpořili ruský zásah na Ukrajině a v Sýrii. Za druhé, ruská státní ropná společnost Rosněfť má úzké vztahy s Madurovou vládou. V prosinci 2016 Rosněfť koupila 50 % akcií Citgo (společnosti patřící venezuelskému státnímu ropnému koncernu PDVSA). Citgo byla nabídnuta Rosněfti jako forma splacení dluhu: její získání umožnilo Rusku strategický přístup k Jižní Americe, která byla kdysi alodem („dědickým územím") USA. Kromě toho Rosněfť nakupuje 13 % veškeré venezuelské surové ropy určené pro vývoz.
Noviny uvádějí, že mnozí ruští političtí analytici přirovnávají události ve Venezuele k ukrajinskému „majdanu" v roce 2014, během něhož byl následkem masových protestů svržen proruský prezident Viktor Janukovyč a zvolen prozápadní Petro Porošenko.
Asia Times konstatuje, že z Venezuely se skutečně stala aréna geopolitické konfrontace mezi velmocemi: místní bitva o moc se změnila v bitvu o prestiž mezi Washingtonem a Moskvou.
Noviny připomínají, že ve své době USA vytvářely ekonomickou blokádu Kuby, která však nepomohla svrhnout režim Fidela Castra. Potom Washington svrhl Saddáma Husajna a Muammara Kadáfího, což mělo katastrofální následky — politický a ekonomický chaos jak v Iráku, tak v Libyi. Teprve čas ukáže, co se stane s Venezuelou, uzavírá Asia Times.