Předsedkyně poslaneckého výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) se domnívá, že vypovězení smlouvy není tragédií. Podle ní se svět od té doby, co byla v roce 1987 smlouva uzavřena, výrazně změnil a počet států, které tento typ zbraní vlastní, se zvýšil. Dokument podle ní navíc ztratil smysl i proto, že se Rusko pohybuje na jeho hraně či za ní.

„Vypovězení tedy nevidím v tuto chvíli jako tragédii, ale uvítala bych, pokud by našly velmoci společnou řeč nad novou, obdobnou smlouvu, která by se týkala více zemí," citují Černochovou Parlamentní listy.

S tímto názorem rezolutně nesouhlasí Jaroslav Foldyna, který rozhodnutí Spojených států označil za nešťastné a zbytečně zvyšující napětí mezi zeměmi, které by měly být spojenci. Podotkl, že vyvolání konfliktu mezi USA a Ruskem má za cíl odvést pozornost od skutečných problémů a hrozeb.

„Takové chování považuji nejen za nezodpovědné a nebezpečné, ale dokonce za zločinné," uvedl ČTK Foldyna.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka se má Rusko k plnění smlouvy vrátit.

„Přál bych si, aby ke zrušení smlouvy INF nedošlo, Rusko se vrátilo k jejímu naplňování a USA od smlouvy neodstoupily. Jediná cesta však v této chvíli vede skrze konkrétní opatření ze strany Ruska," napsal v pátek ministr na svém Twitteru.

V sobotu k tomu dodal, že lituje, že Rusko rovněž odstupuje od smlouvy INF a nechce ani iniciovat další jednání. „Pro bezpečnou a stabilní Evropu jsou porušování dohod a nové závody ve zbrojení vážnou hrozbou," napsal Petříček na Twitter.

Místopředseda obranného výboru za Piráty, Jan Lipavský, podotkl, že Rusko dohodu opakovaně hrubě porušovalo.

Smlouva INF, kterou podepsaly USA a Sovětský svaz v roce 1987, zakazuje veškeré rakety odpalované ze země s doletem 500 až 5500 km. V pátek americký prezident Donald Trump prohlásil, že od ní Spojené státy odstupují. V sobotu Rusko odpovědělo recipročně a od dohody rovněž odstoupilo.