Za Teličkou se umístila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která chyběla pouze na 3 zasedáních z 259. Třetí místo patří Ditě Charanzové (ANO), která se zúčastnila 255 jednání, zatímco nejslabší docházku měl Jiří Pospíšil (TOP 09). I když je europoslanec v tomto ohledu poslední, chyběl pouze na 37 zasedáních.

Pokud jde o největší počet parlamentních vystoupení, opět vede Pavel Telička. Podle serveru jich měl celkem 1148. Nejméně mluvil Jiří Payne (Svobodní), který má na kontě pouze 13 projevů. Toto číslo však víceméně o ničem nevypovídá, jelikož Payne je v europarlamentu až od roku 2017, kdy nahradil Petra Macha.

Další věcí, která se hodnotila, byl počet předložených parlamentních zpráv a počet písemně vznesených dotazů. Zde vede Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který od roku 2014 předložil celkem 82 zpráv. Po něm následuje Martina Dlabajová (ANO, 46 zpráv) a Jiří Maštálka (KSČM, 35 zpráv). Zdechovský dle portálu podal z českých europoslanců také nejvíce deklarací — celkem 36. Tento politik je, mimo jiné, mezi českými europoslanci nejlépe hodnocen i z hlediska produktivity, dokonce je sedmý ze 750 poslanců.

Hodnocení frakcí europarlamentu

MEPRanking dále posuzoval také činnost v rámci jednotlivých frakcí. Zde je Zdechovský v rámci Evropské lidové strany (EPP, 216 europoslanců) v počtu předložených parlamentních zpráv opět na prvním místě, informuje Echo24. Také Pavel Telička ve své frakci Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) vede, a to z hlediska docházky. Nejméně ze všech europoslanců ALDE hlasoval Petr Ježek (ANO).

Závěrem se realizovalo i výsledné hodnocení europoslanců (tzv. full score), které zahrnuje jednotlivé parlamentní činnosti a pozice ve výborech. V České republice se do první trojky dostali Pavel Telička (5. místo z 750 poslanců), Dita Charanzová (18. místo, ANO) a Kateřina Konečná (59. místo, KSČM). V daném hodnocení byli posledními třemi Čechy Jaromír Kohlíček (610. místo, za KSČM), Jan Keller (709. místo, ČSSD) a Jiří Payne (742. místo).

K aktivitám, které MEPRanking sleduje, se řádí například předkládání parlamentních zpráv a projevů stanovisek (mimo jiné i projevy a dotazování, vysvětlování hlasování či aktivita na Twitteru), role europoslance zastávané v orgánech europarlamentu a docházka na jednání europoslanců. V tomto žebříčku se naopak nehodnotí pořádání konferencí, přednášky, semináře či aktivita poslanců v domovských státech.