Mnoho ekonomů, včetně například českého analytika Petra Robejška, hovoří o konci období ekonomického růstu. To sebou přinese velké změny, jelikož dluhy soukromých osob i států neustále rostou a subjekty je nebudou schopny v takovém prostředí splácet. V nadcházející ekonomické krizi se může změnit směřování ekonomik střední Evropy. Jaký směrem budou nastavené a jak to souvisí s tvrdým vyjednáváním mezi EU a Velkou Británií? EU tvrdě jedná s Londýnem, aby zastrašil ostatní, myslí si ekonom.

Řekl byste, že do dnešního dne žijeme v tom samém ekonomickém modelu, ve stejném plánovaném hospodářství, jako jsme žili i za socialismu, jelikož velké korporace, které díky své velikosti a ekonomické moci definují samo ekonomické prostředí, plánují na celé roky dopředu?

Cházin: Ano, korporace dnes žijí podle stejné logiky jako SSSR. Rozdíl je jen v tom, že SSSR se o mnoho loajálněji choval ke svým akcionářům — svým občanům. V případě SSSR byli akcionáři občané země.

Jaký vliv má korporativní plánování na společnost?

Jaký to má vliv, to dnes vidíme na příkladu velkého množství zemí, zvláště ve východní Evropě. Jakmile skončil boom díky americkému systému podpory poptávky, začalo být jasné, že v zemích východní Evropy začínají být vážné problémy. Natolik vážné, že v Polsku, kde jsou lidé velcí patrioti, se již seriózně hovoří o výstupu z Evropské unie.

Brusel nebude od roku 2020 nadále platit dotace. Oni z této situace chtějí vyváznout. A přesně kvůli tomu Brusel tak tvrdě naložil s Londýnem. Bylo potřeba ukázat příklad. Jako další za Polskem půjde Maďarsko. To chápe úplně každý. Dále všichni vědí, že Češi dřímají a přemýšlejí o výstupu z NATO… A dál co? V Bruselu u všech těch činitelů vstávají vlasy hrůzou. Oni velmi dobře rozumí tomu, že dokud drží země východní Evropy na dotacích a na přístupu ke svým trhům, třeba i na malém přístupu, země východní Evropy i tak nejsou velké, mohou si hodně dovolit. Jakmile ale začne být jasné, že trhy budou kvůli krizi uzavřeny a skončí i dotace, východoevropské země okamžitě řeknou — lepší trhy jsou na východě.

Maďarský prezident Viktor Orbán o tom hovoří již okolo pěti let. Přitom to říká přímým textem. Z pohledu strategických perspektiv rozvoje ekonomiky Maďarska je budoucnost Maďarska na Východě, a ne na Západě.

Orbán má na mysli vzdálenější budoucnost, ne současnou dobu…

Ano. Přesně o tom hovoří. Na tom není nic zvláštního. Uvedu vám příklad z historie. Jestli se podíváme na východní středomoří posledních 3 tisíc let — vždy se tam vytvářela silná impéria s centrem na poloostrově Malá Asie. Nejprve to byli Chetité, následně Peršané, poté Římské impérium, Osmanská říše. Turecko nyní již ekonomicky obsadilo Balkán a nadále se hýbe velmi aktivně.

Z jakého důvodu?

Protože existují přirozené geoekonomické zóny. V tomto smyslu přirozená geoekonomická zóna východní Evropy je východoevropská rovina. Je to tak proto, že kvůli Golfskému proudu linie průměrné teploty v Evropě probíhají po meridiánech (po liniích jdoucích od severu k jihu — red.). Hranice, kde je velmi silný vliv Golfského proudu, a proto velmi levné zemědělství, mnoho srážek a teplo, prochází po hranici Polska, Rakouska a směrem na jih.

Z toho důvodu východní Evropa nemůže prodávat zemědělské produkty na Západ. Jsou dražší. A směrem na východ jsou lacinější než to, co je na východě. To samé je i u zemí za Kavkazem. Gruzie a Arménie se nemohou srovnávat s Tureckem, protože Turecko vyrábí to samé, co oni, ale laciněji. Proto mají jedinou variantu — mít takové vztahy s Ruskem, aby Rusko nakupovala jejich produkci, a ne tureckou. Z toho důvodu to, co oni nyní dělají ve vztahu k Rusku, je ze strategického hlediska idiotismus.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce