„Musíme se kriticky dívat na americkou politiku. Spojené státy v našich očích získaly velké uznání, ale ne všechno, co dělají, je pro nás příznivé, musíme být opatrní a přemýšlet o tom, zda je to pro polský stát dobré," uvedl Wiśniewski.

Spojené státy začaly projevovat zájem o komunistické Polsko po 2. světové válce, kdy coby Polská lidová republika byla v podstatě oponentem Spojených států. Ale sympatie ze strany Spojených států se například projevila, když byl papežem zvolen Polák anebo během hnutí Solidarity. Přelomovým okamžikem ve vztazích byly státní změny v Polsku, které se neobešly bez pomoci USA a staly se dveřmi do NATO, připomíná historik.

Podstatným bodem ve dvoustranných vztazích byla nabídka Polsku na vybudování systému protiraketové obrany na jeho území. Ale k tomu nedošlo kvůli nepodporující reakci ze strany Ruska. Barack Obama, na rozdíl od George Bushe, nechtěl zhoršit konfrontaci s Ruskem. Samozřejmě během prezidentského volebního období Donalda Trumpa byla podepsána smlouva o výstavbě Fort Trump, ale to ještě neznamená nic, podotýká odborník.

V rozhovoru s portálem Jan Wiśniewski také upozorňuje na skutečnost, že ve všech vhodných případech prezidenti Spojených států říkají, že Polsko je jedním z největších spojenců Spojených států. „Ale tak se mluví nejen o Polsku," poznamenává historik. „Toto je jazyk diplomacie a musíte si na to zvyknout. Polsko, které uspořádalo konferenci ve Varšavě, zhoršilo vztahy s Íránem a jeho spojenci. A co máme na oplátku: něco, o čem se mluví hlasitě," dodal na závěr expert.