Admirál Richardson se dotkl otázky Jihočínského moře v průběhu svého vystoupení v Brookings Institution ve Washingtonu. Podle slov admirála je cílem současného dialogu s Pekingem zabránit konfliktům na moři.

Mechanismus stálé komunikace mezi čínskými a americkými vojenskými představiteli je nutný pro včasnou deeskalaci možného konfliktu, než přejde do „horké" fáze. Admirál rovněž oznámil, že má „dobré pracovní vztahy" s čínskými vojenskými představiteli a vysoce ocenil svou poslední návštěvu Číny v polovině ledna. A mezitím se ani nepokusil ujistit obecenstvo v tom, že došlo k jakémusi sblížení pozic obou stran v otázce Jihočínského moře. Podle slov Richardsona, pokud jde o hodnocení a chápání situace, obě strany se nyní přou.

Admirál nevysvětlil, oč jde. Pouhá kronika událostí z posledního měsíce jasně ukazuje, v čem se pozice stran liší a kde je zdroj možných konfliktů. USA se údajně snažily Čínu a jiné země tohoto regionu navyknout na svoji stálou vojenskou přítomnost. 7. ledna vplul americký raketový torpédoborec McCampbell bez povolení čínské strany do vod Paracelských ostrovů (čínsky Xisha) v rámci „operace pro zajištění svobody navigace". Doslova v těchto dnech, 24. ledna, propluly dvě válečné lodě vojenského námořnictva USA Tchajwanským průlivem, což také vyvolalo ostrou kritiku ze strany Pekingu. Nicméně, jak prohlásil představitel Tichomořské flotily Tim Gorman, USA nezastaví operace pro zajištění svobody mořské dopravy. „Vojenské námořnictvo USA bude i nadále létat, plout a jednat všude, kde to dovoluje mezinárodní právo," podotkl.

Podle názoru čínského experta Shen Shishuna ze Střediska pro výzkum jižní části Tichého oceánu Čínského ústavu pro mezinárodní problémy nastolení otázky „svobody mořeplavby" Američany vyvolává pochyby: „Heslo ‚svoboda navigace‘ je samo o sobě odůvodněné. V Jihočínském moři a Tchajwanském průlivu nikdy nebyl problém se svobodou mořeplavby a nejsou žádné důkazy toho, že mořeplavba v těchto oblastech není svobodná. Když tu žádné problémy nejsou, je zřejmé, že otázka mořeplavby se využívá jako záminka k zasahování do vnitřních záležitostí. Jakékoli zasahování do vnitřních záležitostí Číny pod záminkou takzvané svobody mořeplavby v Tchajwanském průlivu a v Jihočínském moři je nemístné. Spojené státy to musejí chápat. Jak na Jihočínské moři, tak i na Tchajwanský průliv se rozšiřuje svrchovanost Číny. Problém Tchajwanského průlivu je otázku vztahů mezi kontinentální Čínou a ostrovem, její řešení nevyžaduje účast jakýchkoli vnějších sil. V každém případě je zasahování do záležitostí Jihočínského moře a Tchajwanského průlivu nerozumné."

Nicméně v besedě se Sputnikem Shen Shishun vysoce ocenil úsilí ČLR a USA pro zřizování mechanismu upevnění důvěry v Jihočínském moři. Za užitečnou označil také praxi společných čínsko-amerických cvičení.

„Společná cvičení vojáků obou zemí jim poskytují alespoň praxi ve správném chápání signálů toho druhého. V případě třenic a konfliktů to pomůže snížit počet případů mylné interpretace chování druhé strany a sehraje určitou kladnou roli," zdůraznil Shen Shishun.