Děkan tamní fakulty dokonce uvedl, že „dílo beze zbytku představuje současné umění v jeho nejlepší formě“. Žluté plakáty a na nich natištěné uvědomělé texty. Tak to vypadá, že děkana na tamní fakultu bych mohl jít dělat taky – teda mít samozřejmě ty správné názory. Panu děkanovi tak alespoň posílám alternativní texty, které může časem vyměnit.
Plakáty slovenské umělkyně a profesorky Ilony Neméthy na ústecké fakultě obsahují tyto texty:
„Když vraždili Židy – mlčel jsem.“
„Když vyháněli Němce – mlčel jsem.“
„Když mlátili Romy – mlčel jsem.“
„Když odmítali uprchlíky – mlčel jsem.“
„Když přišli pro mě – už všichni mlčeli.“

Já bych si dovolil navrhnout jistou alternativu, za kterou by však děkan Pavel Mrkus aplaus elit pravděpodobně neobdržel.
„Když migranti znásilňovali evropské ženy – mlčel jsem.“
„Když Romové okrádali mé známé – mlčel jsem.“
„Když EU zaváděla stále další restrikce – mlčel jsem.“
„Když menšiny protežovali na úkor většiny – mlčel jsem.“
„Když uráželi a rozbíjeli tradiční rodinu – mlčel jsem.“
„Když začínali cenzurovat sociální sítě – mlčel jsem.“
„Když jsem konečně chtěl promluvit, bylo to již zakázáno.“
Děkan Fakulty umění a designu Pavel Mrkus se k plakátům vyjádřil pro iDnes následovně: „Na druhé straně se podařilo odhalit i hlubokou propast v porozumění a výkladech základních dějinných traumat, které stále ovlivňují současný bolestný stav duše střední Evropy a v jejím rámci i nelehký každodenní život obyvatel v České republice a především jejích příhraničních oblastí. V tomto ohledu dílo beze zbytku představuje současné umění v jeho nejlepší formě.“
Současné umění v jeho nejlepší formě? Pár žlutých plakátů s natištěným textem v uvědomělém progresivistickém duchu? Ale tak v „nepřeberné konkurenci“ současného „umění“ možná ano. To je pravda. I když bych spíš řekl, že se zdá, že funkci děkana na tamní fakultě bych asi zvládl taky.