Rámec a směry rozvoje spolupráce NATO s třetími zeměmi, které nejsou členy aliance, určuje Individuální plán partnerství s NATO (Individual partnerschip action plan, IPAP). Srbsko podepsalo první Plán partnerství s NATO na začátku roku 2015.

28. prosince 2018 náměstek srbského ministra obrany pro otázky bezpečnosti Branimir Filipovič ve svém interview pro European Western Balkans prohlásil, že příprava druhého cyklu IPAP pro Srbsko je v závěrečném stádiu, a že spolupráce obou stran bude rozšířena díky novým společným programům bezprostředně ve vojenské, vědeckotechnické a informační sféře.

Srbský vojenský expert a předseda Eurasijského fóra o bezpečnosti, generálmajor ve výslužbě Mitar Kovač si myslí, že IPAP odpovídá ve větší míře zájmům NATO než zájmům samotného Srbska: „Srbsko v rámci tohoto dokumentu vyjadřuje vlastní záměry ohledně spolupráce a na členských zemích NATO záleží, jestli se srbskými návrhy souhlasí. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že naše záměry jsou průzračné a konkrétní, nemají obyčejně představitelé NATO žádné námitky. Avšak samotná aliance se pokouší za pomoci IPAP získat kontrolu nade všemi klíčovými státními funkcemi, což se odráží v samotné koncepci dokumentu, který zahrnuje nejen čistě vojenské otázky, ale i jiné pro NATO strategicky důležité sféry".

Podle názoru odborníka se z pouhého obsahu IPAP dá učinit závěr, že jde o ambiciózní projekt, jehož cílem je získat přístup ke všem strategickým otázkám srbské politiky a obrany.

„IPAP je mj. svého druhu výzvědný mechanismus, s jehož pomocí je možno shromáždit a zpracovat informace o bezpečnostní a zahraniční politice, ekonomice a také o situaci v srbské armádě," soudí expert.

Upozorňuje na to, že s každým rokem podniká NATO stále aktivnější opatření zaměřená na aktivizaci partnerství se Srbskem, a podotýká, že Aliance se zřejmě snaží rozšířit vědeckotechnickou spolupráci na oblast obranného průmyslu.

„NATO se dokonce pokusilo prosadit v Srbsku zákon, který by umožnil privatizaci obranných podniků. Naštěstí se to jim zatím nepodařilo. Podle platného zákonodárství kontrolní balík akcií podniků podobného druhu může vlastnit jenom stát, tendence k částečné privatizaci tohoto odvětví je ale zřejmá," tvrdí Kovač.

Na otázku, proč je pro NATO důležité navázat co nejužší spolupráci se Srbskem, srbský expert odpovídá, že přední síly Aliance — USA, Velká Británie, Francie a Německo — se snaží zakrýt „černou díru", která dosud zeje na Balkánu (zřejmě má na mysli území, která nepodléhají vlivu NATO, mj. i Srbsko).

„To je součást strategie, podle níž má být celý náš region integrován do NATO, aby získalo spolehlivé spojence v zemích ‚na přední linii‘, bezprostředně na hranici s Východem. V současné době vidíme právě realizaci tohoto projektu v celé své kráse: ignorování vůle lidu v Černé Hoře, kde bylo známo, že 70 % obyvatelstva neschvaluje členství země v NATO; podobný scénář uplatňovaný v Makedonii; zřejmá podpora snahy ke sjednocení albánského obyvatelstva rozptýleného po různých balkánských zemích," vysvětluje Kovač.

„Vidíme, co se děje v Kosovu. Jde o různého druhu nátlak a manipulace zaměřené na donucení srbských úřadů k tomu, aby přistoupily na to, s čím nesouhlasí lid: aby podepsaly právnicky závaznou dohodu, která by umožnila zákonnou integraci do NATO i této části území, přičemž KFOR (mezinárodní mise v Kosovu pod vedením NATO) by získal status bojových jednotek stálé dislokace," sděluje své postřehy Kovač.

Podle jeho slov shodnou taktiku používá NATO také v Bosně a Hercegovině, kde se podnikají pokusy o revizi Daytonských zásad soužití srbského, chorvatského a bosenského národa a snahy o podkopání základů autonomie Republiky srbské.

„Takže Srbsko je v úplné izolaci a dá se na něho vyvíjet další ekonomický nátlak, protože Srbsko v mnoha ohledech závisí od Západu. Jsem přesvědčen, že nebudeme moci čelit podobnému nátlaku samostatně, a bylo by dobré, kdyby naši vojenskou neutralitu podpořily Rusko a Čína," řekl v závěru Sputniku.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce