„Teď jsem zažil teda malé zklamání, když se mluvilo o zdanění církevních restitucí. Což byl konfliktní zákon. Více kolegů a kolegyň nakonec nehlasovalo pro ten zákon, to mě překvapilo. Protože na klubu ta debata samozřejmě proběhla, neměli jsme závazné hlasování, byla to věc každého poslance a poslankyně. Těch hlasů uletělo více, než jsem čekal," uvedl na info.cz v rozhovoru na téma církevních restitucí.

Podle něj na klubu proběhla debata v té věcné rovině. Kdy tam proběhly argumenty, proč je dobré ty náhrady zdanit, protože vlastně v tom roce 2012 ten výpočet, který byl tehdy proveden, tak neodpovídal realitě a nadhodnotil ten majetek a ty kompenzace docela významně. Takže tohle podle něj byla jediná možnost, jak tu část peněz vrátit České republice.

Faltýnka ale zase příjemně překvapilo, jak skončilo to celkové hlasování. Proti vystupoval pan Kalousek, který to tehdy všechno organizoval a režíroval. Pro stanovisko pana Kalouska vlastně hlasovalo 54 poslanců, což je velmi málo, poslanec čekal, že sněmovna bude více rozdělená.

Moderátor Pavel Štrunc nadhodil názory pana Kalouska, na což Jaroslav Faltýnek reagoval stručně.

„U pana Kalouska je dlouhodobě normální, že neříká pravdu," uvedl.

Církevní restituce se v Česku týkají majetku, který byl znárodněn některým církvím a náboženským společnostem socialistickým režimem v Československu. Až po listopadu 1989 se začalo řešit, jak tuto situaci napravit. 19. července 1990 byl přijat tzv. výčtový zákon, který církvím vrátil skoro 200 budov. Konec vyplácení ročních náhrad církvím skončí v roce 2043, tedy po 30 letech.