V posledních několika dnech se situace kolem výstavby ruského plynovodu znatelně vyostřila kvůli dvěma tvrdým prohlášením, z nichž jedno učinil německý ministr ekonomiky Peter Altmaier a druhé viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič.

Tvrdé prohlášení německého ministra ekonomiky, v němž ještě jednou řekl, že německá vláda nebude zasahovat do výstavby plynovodu Severní proud 2, není jen dalším pokusem ukázat Washingtonu rostoucí hospodářskou samostatnost Německa, ale i zkouškou nové strategie součinnosti s USA. Už nyní se dá předpovědět, že se Američanům toto schéma nebude moc líbit, protože v případě jeho úspěšného uplatnění bude jednoznačně přeneseno také na jiné sféry americko-německých vztahů.

Vychází, že „předmětem sporu" byl před Altmaierovým rozhovorem v podstatě status Severního proudu 2 jakožto geopolitického nebo hospodářského projektu, oficiální Berlín už ale dialog v tomto formátu definitivně omrzel. Základní teze ministra ekonomiky SRN v besedě s Handelsblatt vypadá následovně: „Německo je právní stát, v němž se soukromé investice, jako je tomu v případě Severního proudu 2, provádějí v souladu s právními kritérii. Například k výstavbě plynovodu už jsou nezbytná povolení ze strany rozličných orgánů různých zemí, včetně Německa. Kromě toho výstavba už daleko pokročila, v moři už byly položeny kilometry potrubí. Spolková vláda nebude zasahovat do takového procesu, protože k tomu nemá právní základ."

Jen na první pohled se může zdát, že to je jen nepatrná změna rétoriky. Ve skutečnosti je to očividné zvýšení sázek. Teď je v sázce už nikoli politické hodnocení statusu Severního proudu 2, ani filozofická diskuse o tom, co je, a co není nástrojem geopolitického vlivu. Teď byla otázka položena kategoricky a v docela jiné rovině: je Německo právním státem anebo ne? Ze slov ministra ekonomiky SRN vyplývá, že když bude Severní proud 2 dostavěn nehledě na nátlak prezidenta USA a celé americké diplomacie, bude to znamenat, že Německo je právní stát. Když ale Berlín ustoupí, pak určitě není. Je třeba ještě vzít v úvahu, že pro západního politika (a Altmaier je především politik, a nejen ekonom ve službě u Merkelové) otázka, jestli je stát právní nebo ne, je v podstatě otázkou sounáležitosti tohoto státu se zeměmi tzv. prvního světa, s civilizovanými zeměmi.

V tomto kontextu je zajímavé se podívat na argumenty a naděje odpůrců Severního proudu 2. V pondělí na tiskové konferenci v Bruselu po třístranných plynových jednáních (Rusko — Ukrajina — EU) jeden z předáků „protiproudové koalice", viceprezident Evropské komise Šefčovič prohlásil, že Evropská komise stále ještě doufá, že opraví tzv. plynovou směrnici, aby byla její platnost rozšířena na Severní proud 2.

„Trváme na úplné slučitelnosti (pozn. Severního proudu 2) s evropským zákonodárstvím, obeznámil jsem obě delegace (pozn. Ruska a Ukrajiny) s procesem schvalování novely plynové směrnice, kde jsem zdůraznil, že Komise (tj. Evropská komise) zůstává zcela oddaná novele plynové směrnice. A upřímně řečeno, nebyli jsme příliš nadšeni předsednictvím Rakouska a Bulharska (v Radě Evropské unie), pokud jde o tuto otázku, protože práce nepokročila tak, jak jsme v Komisi doufali. Teď máme nový návrh předložený rumunským předsednictvem," řekl a dodal, že Evropská komise tento návrh prozkoumala a projednává nevyřešené otázky nastolené členskými zeměmi EU.

A tady bychom potřebovali překlad z evropského byrokratického jazyka. Šefčovič v podstatě prohlásil, že celá jeho naděje spočívá v tom, že Rumunsko (které má nyní dočasné šestiměsíční předsednictví v Radě ministrů Evropské unie) uspěje v tom, v čem zkrachovala úsilí Bulharska a Rakouska (je třeba ale podotknout, že Rakousko o to ani moc neusilovalo), a že jakýsi „rumunský návrh" na zařazení Severního proudu do drakonické plynové směrnice dokáže přesvědčit Berlín, Paříž aj., aby se prostě vzdaly mnohamiliardových příjmů, které jim přinese Severní proud 2. To je buď demonstrace úžasné víry v přesvědčivost rumunské diplomacie, které zbývá na vyřešení této otázky jen pár měsíců do květnových voleb do Evropského parlamentu, anebo se evropský úředník prostě snaží podat USA zprávu jako: „Svěřili jsme řešení této otázky Bukurešti, a kdyby něco, můžete ji pohnat k odpovědnosti." Jestli je toto nejlepší argument odpůrců plynovodu, pak Severní proud 2 má docela dobrou šanci na dokončení výstavby.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce