Zbyněk Fiala |
To, co Mayová zatím vyjednala, tedy případné zachování stávajícího režimu na ostrově, naráželo na odpor tvrdého jádra konzervativců, protože v tom viděli riziko trvalého spojení s EU v podobě celní unie. Další poslanci jsou zase rozhořčeni, jak Mayová podléhá této „menšině menšiny“. Spokojen nebyl skoro nikdo, proto vláda před týdnem utrpěla historickou prohru o 230 hlasů. Ať tedy vymyslí něco lepšího, žádá Mayová.
Zároveň odmítla společné návrhy umírněných poslanců z obou stran zadních lavic (kde sedí ti řadoví). Ti požadují, aby vláda požádala EU o oddálení konce jednání o odchodu a výslovně se vzdala rozvodu bez dohody. Potom však bylo trochu nelogické, když Mayová poslancům nabídla, aby se více zapojili do jednání o příštích vztazích. Takové jednání však vůbec nemůže začít, pokud Británie neuzavře dohodu o uspořádaném odchodu z EU.
Premiérka ve sněmovně odklad odchodu odmítla, protože za jedinou věc, kterou by to mohla zdůvodnit, považuje stažení žádosti o odchod z EU. To však šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn odmítl. V odpovědi na premiérčin výklad Plánu B uvedl, že chce nabídnout zcela jiný režim soužití. Připomíná norský model – celní unie a přístup na společný trh při respektování všech čtyř základních svobod EU, včetně pohybu osob. Odmítá „závody ke dnu“ v pošlapávání práv pracujících. Labouristé proto podpoří návrh na znemožnění odchodu bez dohody a začnou uvažovat o druhém referendu.
Corbyna pobouřilo, že Mayová stále odmítá uznat rozsah porážky, kterou utrpěl její původní návrh. Teď se pokouší vrátit s nabídkou, se kterou už jednou pohořela, „jako kdybychom uvázli v časové smyčce Groundhog Day“ (z filmu Na Hromnice o den více). Vyzval premiérku, aby potvrdila, že se bude řídit případným usnesením sněmovny, které odchod bez dohody vylučuje. Na to si vyslechl od Mayové poučení, že přece to, o co se ona právě snaží, je získat souhlas sněmovny s dohodou...
V následujících dnech, kdy se mohou předkládat pozměňující návrhy k Plánu B, proto chtějí společné skupiny poslanců jak z Konzervativní, Labouristické strany prosadit změnu sněmovních pravidel, aby se mohli ujmout legislativní inciativy. Premiérka Mayová však odmítá pozměňující návrhy respektovat. Při dopoledním briefingu s novináři její mluvčí podle listu Guardian tvrdil, že „návrhy poslanců umožňují vyjádřit vůli sněmovny, ale nebudou právně závazné“.
Podobným směrem mířila úvaha bývalého šéfa legislativní rady vlády ( government´s first parliamentary counsel) Stephena Lawse, když v televizi komentoval návrh Dominica Grieva, bývalého ministra spravedlnosti vlády Mayové. Grieve je přesvědčen o právní přípustnosti toho, že by si sněmovna odhlasovala právo předkládat návrhy, které by zabránily odchodu bez dohody, a mohla by taky prosadit jejich přednostní projednání. Mezi těmito návrhy by byl především odklad konce jednání s EU podle paragrafu 50 a uzákonění povinnosti vlády, že s odchodem bez dohody nesmí počítat. Odklad by pak byl s velkou pravděpodobností využit k druhému referendu. Lawse podobné úvahy vyděsily, protože se obává, že by vláda postup vetovala a konečné slovo dostala královna. Znamenalo by to porušení ústavního pořádku, protože královna je vyloučena z politického rozhodování.
Obavy z britského odchodu bez dohody přitom narůstají s každým zbývajícím dnem do 29. března, kdy vyprší stávající lhůta pro jednání. Ministr obchodu Richard Harrington v televizním rozhovoru ve chvilce oslabené kontroly prohlásil, že odchod bez dohody by byl „absolutní katastrofou“ a že u něčeho takového nechce být. Generální ředitelka Konfederace britského průmyslu CBI Carolyn Fairbairnová po projevu Mayové prohlásila, že „parlament zůstává ve slepé uličce a klouzačka k útesu je stále strmější“. Další představitelka hospodářské sféry, Allie Renisonová, která má na starosti evropské záležitosti v londýnském Institutu ředitelů, vidí pokračování politické „stáze“, zmrtvění. „Zoufale potřebujeme politiky, kteří to s hledáním cesty myslí vážně...“
Vážné obavy mají i tři čtvrtiny největších britských společností, které jsou zařazeny do londýnského burzovního indexu FTSE 350. Teď už očekávají, že je Brexit poškodí tak jako tak. Ještě loni v létě přitom 58 procent těchto společností předpokládalo, že se jich Brexit nijak nedotkne. Podle dvou třetin nemělo být riziko Brexitu tím hlavním, s čím se budou muset potýkat. Teď se však situace zhoršila. Společnosti se obávají, jak zaznamenávají Financial Times, že politický chaos v Dolní sněmovně a riziko odchodu bez dohody se sečte s obchodní válkou mezi USA a Čínou. Za hlavní riziko této třeskavé směsi pak 58 procent společností považuje právě Brexit.
https://www.ft.com/content/518bbe58-198f-11e9-9e64-d150b3105d21
Mezinárodní měnový fond výrazně zhoršil svá očekávání globálního hospodářského vývoje ve srovnání s tím, jak to viděl ještě v říjnu loňského roku. Upozornila na to nová hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová, když prezentovala pravidelnou zprávu, která vychází u příležitosti zahájení Světového ekonomického fóra v Davosu. „Neznamená to, že začíná prudký obrat dolů, ale musíme vzít všechna narůstající rizika vážně,“ dodala opatrně. Brexit bez dohody k nim patří. Podle MMF je tu „narůstající možnost“, že by se jeho negativní důsledky šířily do celé Evropy. Když se k tomu přičte čínské zpomalení, které má být také hlubší, než se čekalo, může to „spustit náhlý výprodej na finančních a komoditních trzích“. Jinými slovy, zachraň se, kdo můžeš...