Kazatelé lásky a nenávisti v dnešní (pomatené)době aneb lež a násilí na cestě Evropou
Vidíme napříč západní Evropou nebývalý nárůst politicky motivovaného násilí. Od islámského terorismu až po násilí při demonstracích ve Francii, Belgii a Německu. Po dlouhých 85 letech se vrací útoky na politické oponenty v Německu, kdy pravicová (legitimně a demokraticky zvolená parlamentní strana) AfD je napadána všemi způsoby od šikanování, vyhrožování až po bombový útok na kancelář AfD a poslední krvavý útok na poslance AfD, který bojuje o život. Kde se ale bere v lidech taková slepá nenávist? U islamistů je to jasné ale co ti ostatní? Bojovné party, zamíchané do původně poklidného protestu „žlutých vest“ přišly odkud? Kde se vzala brutalita francouzské policie, vysoce přesahující zásah VB na Národní třídě 17. 11. 1989? Jak je možné, že v Německu se tak široce znovu vynořily metody nacistických a komunistických bojůvek z 30tých let minulého století?
Kdo hlásá nenávist proti těm, kdo si dovolí mít jiný názor, než je ta pravá láska? Kdo neustále osočuje jedince nebo i celé politické strany z rasismu, xenofobie, islamofobie, z hlásání nenávisti? Kdo využívá koncept hate free a hate speach k nemilosrdnému umlčování protivníků? Odpověď najdeme především v mainstreamových médiích.
Umí někdo spočítat, kolikrát bylo například hnutí SPD v hlavních médiích označeno jako extremistické? O označení jako rasistické, nacistické atd, ani nemluvě?
Tento tlak aktivistických (bůh ví proč označovaných jako mainstreamových) médií zanechává svoji stopu, především na ultralevicových aktivistech, hnutích a stranách jako Piráti a jejich součást Antifa, Kaputin, Kolektiv 115, Milion chvilek pro demokracii a další podivně leč štědře financované spolky aktivistů. Vidíme nárůst útoků na SPD, od strhávání a poškozování volebních plakátů, bannerů a bilboardů po vážnější škody. Rozbité sklo od automobilu s reklamou SPD, vybitá stěna zastávky MHD kde byla reklama SPD, rozbitá výloha, kde byly plakáty SPD až po znečišťování a rozbíjení dveří poslaneckých kanceláří poslanců SPD. Během volební kampaně do sněmovních anebo komunálních voleb, byly týmy na propagačních a petičních stáncích často slovně a vulgárně napadány, obtěžovány, šikanovány a dokonce došlo k rozkopání petičního stolku útočníkem. Neštítí se ani zahodit květiny u památníku, které položil prezident, premiér a místopředseda sněmovny. Při zvážení rozsahu těchto útoků plošně přes celou republiku můžeme oprávněně tvrdit, že se jedná o plošný útok proti legálnímu, demokratickému hnutí. Jenže, kdo ho inicioval, kdo to řídí, financuje a kryje?
Ptáme se, je to vše anebo toto násilí bude pokračovat až do úrovně Německa? 
Kam až zajdou, tito samozvaní hlasatelé pravdy a lásky ve své nenávisti ke všem, kteří si dovolí mít jiný názor a odhalovat jejich lži?
Proč se PČR nezabývá těmito hlasateli nenávisti? Vždyť se jedná o trestný čin šíření nenávisti proti osobám z důvodu jejich politického přesvědčení! Nebo čeká, až nějaký politik SPD skončí také jako oběť pokusu o politickou vraždu s rozbitou hlavou?