Perebyjnis uvádí, že Ukrajina během uplynulých pěti let prošla řadou změn a reforem. K nejdůležitějším podle něj patří dekomunizace, včetně zákazu samotné komunistické ideologie i komunistické strany.

Podle velvyslance žádný z mýtů, kterými kolektivní paměť v Česku otrávili komunisté, nemá tak dlouhé trvání, jako mýt o banderovcích.

„Tito „strašáci" nemají ale žádnou oporu ve faktech. Obraz banderovců vytvořený na konci čtyřicátých let komunisty zasáhl podvědomí Čechů natolik silně, že mnozí si dnes ani na vteřinu nepřipouštějí, že by mohli být obětí lži," píše.

Velvyslanec ve svém článku také popřel podíl banderovců na tragédii v Českém Malíně, kde nacisté vypálili českou obec v ukrajinské Volyni. Vojáci tehdy zavraždili až 400 lidí, z toho většinu Čechů. Nešetřili ani ženy, děti nebo staré lidi.

Perebyjnis tvrdí, že mezi ukrajinskými povstalci a volyňskými Čechy převládaly korektní vztahy.

„Mnozí Češi podporovali Ukrajince v jejich boji za nezávislost a někteří se dokonce (i když jich nebylo hodně) účastnili bojů na straně UPA. Ukrajinci pak respektovali většinovou pozici volyňských Čechů, kteří zachovávali neutralitu a nechtěli se jednoznačně přiklonit ani na jednu stranu," dodává.

Velvyslanec ale přiznává, že v závěru války docházelo ke konfliktům, za které se podle něj může neochota Čechů zapojit se spolu s banderovci do boje proti komunistickému režimu.

„Mluvit ale o mnohočetných obětech v důsledcích těchto konfliktů se rozhodně nedá," tvrdí. Poté však sám dodává, že dokumenty, které by lidi v tomto směru zbavily pochybností, nejsou k dispozici, a zakládá své tvrzení jen na publikaci Františka Pexy o tragédii v Českém Malíně Nezapomeneme, pomstíme!

6. prosince Nejvyšší rada přijala zákon, díky kterému se uděluje status veteránů „bojovníkům za nezávislost Ukrajiny ve 20. Století". Banderovci, kteří se podíleli na válečných zločinech, podle tohoto zákona dostanou od ukrajinského státu zvýšené důchody.

České ministerstvo zahraničí prohlásilo, že považuje novelizaci ukrajinského zákona za vnitřní záležitost země, což vyvolalo kritickou reakci na české politické scéně.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček napsal, že považuje absenci reakce ministerstva zahraničních věcí na kontroverzní zákon za ostudu.

„České ministerstvo zahraničí k adoraci banderovců na Ukrajině zbaběle mlčí. Kdyby se to dělo v Rusku, ministersvo bude vydávat tisíce rázných prohlášení. Ostuda!" uvedl prezidentův mluvčí.

Předseda KSČM Vojtěch Filip včera během pořadu na Českém rozhlasu zkritizoval postoj ministerstva zahraničí vůči oslavám 110. výročí narozenin nacionalistického vůdce Stěpana Bandery na Ukrajině.

„Pokud jde o ministra Petříčka, já nechápu jeho stanovisko k tomu, že otázka oslav 110. výročí Stěpana Bandery je věcí Ukrajiny. Od roku 1992 resp. 93 přijímá Česká republika řadu bývalých občanů Československa, volyňské Čechy, a to v různých vlnách. Po roce 2014 to byla silná vlna. Já jsem na Písecko jezdil na pracoviště ministerstva vnitra. To prohlášeni je ukázkou toho, že ministr Petříček vůbec nechápe, že to není vnitřní otázka Ukrajiny. Protože vyvražďovaní Čechů na Ukrajině rukami Banderovců bylo. Proto bývalé Československo postavilo Český Malín na Olomoucku a uctívalo památku vyvražděných Čechů jak na Olomoucku, tak na Žatecku, odkud ti lidé pocházeli," prohlásil Filip.