Jiří Jaroš Nickelli
5. 1. 2018
Ukrajina se jako stát opět zapsala do černé knihy historie. Státní legitimizace banderovců - tzv. OUN - jako "válečných veteránů" výrazně zhoršila zbytky dobrého jména Ukrajiny ve společenství civilizovaných států. Kdo byl Stěpan Bandera a kdo byli banderovci? Podle dnes jakýchsi dobových výkladů ukrajinských šovinistů byl Bandera vůdce "osvobozovacího boje za nezávislost Ukrajiny proti ďábelskému bolševismu". Jaké jsou skutečné historické reálie jeho osoby a hnutí, kterého byl jedním z čelných zástupců?
Ukrajina vznikla jako první útvar přechodné státnosti v roce 1917 z podpory německých a rakouských vojsk Mackensenovy a Böhm-Ermolliho okupačních armád. Tehdy se spojily atamanské pluky Machna, Petljury a Skoropadského k ovládnutí území tehdejší Malorusi. Politicky vytvořily Centrální Ukrajinskou radu, jejímž generálním sekretářem se stal Skoropadskij. Ta vládla pomocí dekretů - tzv. universálů. Tato vláda přispěla k brestlitevskému míru za asistence zejména Mackensenových trup. Po vyhrané občanské válce pak sovětské Rusko vyhnalo zbytky Mackensenovy armády a paralyzovalo i pluky Machna, Petljury a Skoropadského. Malorus-Ukrajina tak byla opět připojena k Velkorusku v novém státě SSSR od r. 1922.

Stepan Bandera v emigraci působil k založení OUN spolu s dalším činovníkem Melnikem. Ve Vídni roku 1929 za cizí peníze organizovali povstalecké oddíly OUN, mající odtrhnout Malorus-Ukrajinu od SSSR, a rovněž bojovat proti novému Polsku, jež podle Dohody zabralo východní území Malorusi a Bělorusi po tzv. Curzonovu linii. OUN byla ze stejného fašistického vejce jako chorvatské hnutí Ustašů, které založil bývalý poslanec Ante Pavelič téhož roku rovněž ve Vídni. Příslušníci obou hnutí byli cvičeni za fašistické peníze Italie a Uher v např. v táboře Jankapuzsta v Maďarsku. Tak jako Pavelič organizoval atentáty na představitele Jugoslavie, což nakonec vedlo k atentátu na krále Alexandra a ministra Francie Barthoua v Marseille, tak Bandera a Melnik organizovali hnutí atentátníků na významné polské představitele, dokonce i na ministra polské vlády. Poláci Banderu dopadli, odsoudili jej k vysokému trestu za organizaci 64 atentátů na významné Poláky. Z polského kriminálu Banderu vytáhl až Hitler po obsazení Polska. Hitler sice Banderu propustil, ale nedovolil mu zorganizovat samostatnou Ukrajinu, a opět jej po neslavném pokusu o ustavení státu Ukrajina internoval a propustil teprve i s Melnikem roku 1943, k fašistické kolaboraci - k boji proti Rudé armádě. Banderovci strašlivě prosluli vražděním Rusů, Bělorusů i Malorusů a rovněž ohromnými zvěrstvy proti Polákům a Židům na území tehdejší Ukrajiny. Existují tisíce svědectví a stovky dokumentů a fotografií o řádění banderovců. Film, který nedávno natočili Poláci o banderovském řádění, nic nepravdivého nezobrazuje, jen drasticky ukazuje tato zvěrstva. Když byl nacismus poražen Rudou armádou, banderovci se pokusili přes Polsko a ČSR, hlavně přes slovenské území, v letech 1944-1947 prorážet do Uher a hlavně do Rakouska. Přitom, podle svědectví brněnských příslušníků tehdejší SNB, jen na území Slovenska zavraždili 247 civilních osob!

Stepana Banderu a banderovce netřeba jakkoli adorovat. Bandera měl štěstí, podobně jako jeho ideologický jihoslovanský soukmenovec Pavelič, že nebyl postaven před norimberský soud. Tak jako Pavelič jako asylant dožil ve fašistickém Španělsku, tak Bandera přežil v západním Německu do r. 1959, kdy však byl zavražděn (údajně agentem KGB, nelze ovšem vyloučit ani jiné aktéry).

Fakt, že současná kyjevská vláda uzákonila postavení banderovců jako "válečných veteránů", je fackou odkazu odboje proti nacismu a fašismu pro celou Evropu. Světová federace veteránů by měla zasáhnout, vyloučit banderovce jako partnery ze svých řad, a vlády evropských zemí, zejména příslušníků antifašistické spojenecké koalice, by měly vmést ukrajinské vládě protestní nóty jako na běžícím pásu. V České republice by vládní orgány měly samozřejmě učinit totéž a neschovávat se alibisticky za nekňubovské prohlášení pana Petříčka o "složitých vnitřních otázkách" historie Ukrajiny. Všichni antifašisté Česka i Slovenska by měli hlasitě protestovat proti této legitimizované svévoli.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno

O Banderoci také http://www.ceskenovinky1.eu/domains/ceskenovinky1.eu/2019/01/05/jan-campbell-bandera-nic-noveho/ 
a v jeho prospěch vědecky ZDE
smířlivě s pochopením českorozhlasovsky ZDE 
Bandera jako hrdina českotelevizně: ZDE