Takže podle uvedených údajů Centrální íránské banky je v íránské ekonomice vidět tendence ke snížení dluhu země vůči zahraničním věřitelům.

Jak se podařilo Íránu snížit dluh v podmínkách tvrdých ekonomických sankcí, kdy řada zahraničních investorů zastavila obchodování s Teheránem? V interview pro Sputnik se pokusil na tuto otázku odpovědět íránský ekonomický expert Abdolmajeed Sheikhi, doktor ekonomických věd a člen vědecké rady univerzity Allameh Tabataba'i.

„Když je řeč o sankcích, vynořuje se v našem vědomí myšlenka o tom, že jsou to opatření, která způsobují hospodářskou škodu. Mohou ale mít i kladný účinek. Vytvářejí se totiž podmínky, za kterých si nemůže stát vzít mezinárodní půjčku. Kladný účinek této pasti spočívá v tom, že stát za podobných omezení nezvyšuje zahraniční dluh díky zahraničním věřitelům. Proto nemohly americké sankce zlomit na sto procent národní hospodářství naší země. Podle ekonomických výpočtů ovlivnily íránskou ekonomiku o pouhých 10 až 13 %," řekl Sheikhi.

Podle jeho slov podnikl Írán ze své strany úspěšné kroky pro nahrazení dovozu a kladl přitom důraz na rozvoj vnitřní výroby a zvyšování HDP.

„Co se týče zahraničních investorů, kteří opustili íránský trh, jako je například Total, tito giganti nestačili zatím přivézt kapitál do Íránu. Proto jejich odchod nijak neovlivnil ekonomické ukazatele," vysvětlil ekonom.

Sheikhi zdůraznil, že zahraniční dluh Íránu činí méně než jedno procento HNP a dokonce méně než jedno procento HDP. Kromě toho je Írán od roku 1979 na jednom z prvních míst v seznamu zemí s nejmenším zahraničním dluhem, kdežto vyspělé země, jako jsou USA nebo Evropa (Německo, Francie, Španělsko a Itálie) stále jen akumulují svůj zahraniční dluh, který dosahuje v průměru přes 2 triliony eur, podotkl expert.

„Ano, kvůli zavedeným omezením máme problém snížení rozpočtu, nebereme však a neakumulujeme zahraniční dluhy. Díky škrtům v rozpočtu se snažíme nahrazovat v zemi zdroje příjmů a zvyšovat výrobu," řekl Sheikhi.