Nejdříve se podívejme na úvodní obrázek pro děti.  Takto to vypadalo vždy, vypadá a vypadat bude. Můžeme to nazvat přetlačovaná studené severovýchodní a teplé jihozápadní a vždy záleží, která část má větší sílu. Co však vyvolá tento posun se vědcům nepodařilo zjistit, ale globální oteplovači už na panelu plácají, že znají rok 3000.

 

Co však ani pan Cílek nikde nepopsal?

Samozřejmě že přepovědí neznají, dokonce neznají ani tři dny dopředu. Nejde to. Jsou to pouze pravděpodobné výpočty. Hádání z kávy, či karet pouze doplněné o bleskové informace a digitální zpracování. Ale podstatou je to, co nakreslil Sekora. Že i v podnebí a i počasí nad naším územím leží jakási "demarkační čára". Po staletí, po tisíciletí, možná celé geologické období čtvrtohor (kvartéru) od doby kamenné (paleolitu) až po dnešek. A v prosinci ona přetlačovaná.

Dnes digitálně, jak to nakreslil Ondřej Sekora v "Malované počasí" v roce 1951.

Po celém světě existují důkazy o teplé periodě ve středověku, i když pro některé oblasti jsou data dost vzácná. Často jsou tato období spíše zdokumentována jako "období sucha" a "období dešťů".

Jsou zde jakési výpočty až k začátku našeho letopočtu, ale lze nalézt i místo, o kterém by to nikdo nečekal. Na Šumavě nedaleko Borových lad je území, kde jsou rašeniliště. Ta, o které se zmiňuji nese název Jezerní slať. Jedná se o známý mokřad v horském sedle mezi Kvidou a Horskou Kvildou, název má podle malého a dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. Rezervací byla slať vyhlášena v roce 1933, v roce 1969 pak byla rezervace rozšířena na 109 ha. A přestože na mnohých místech se rašelina těžila ve velkém a mnohdy byla zničena základní sloj, zde dosahuje hloubka rašeliny 2,5 m; nejvyšší mocnost pak 7,5 m. A to je ta zajímavost, na kterou by měli přírodovědci zaměřit více pozornosti.

Vysvětlím proč

Rašelina roste dle množství srážek a tepla. To asi nepřekvapí. A při měření mocnosti lze zjistit, kdy je nárůst větší a kdy menší. Není to však jednoduché. Zatímco přírůstek u letokruhů, tudíž růst ve vlhkém a teplém či naopak suchém studeném roce lze rozpoznat očima, rašelina roste cca 1 mm za rok. Záleží  na míře nasycení vodou. A přestože potřebuje stále vodu, lze toto geologicky vypočítat a oddělit tak, abychom věděli, která období a léta byla suchá. Pokud tedy je mocnost v Jezerní slati 7,5 metrů, znamená to, že tam je stáří až 7500 let. A lze to zdokumentovat.

Jezerní slať

A právě Jezerní slať dokládá, že se střídala období velmi suchá s obdobími s přemírou vláhy a dnešní zdálo by se extrémní počasí už zde bylo a zase bude. Pouze nikdo neví, co to ovlivňuje. Zda tomu pomáhá Golfský proud, výbuchy sopek, pohyb zemských ker je zatím největší tajemství.

Například severní cestou propluli mořeplavci v létě 1879, ale pak v prosinci bylo na českém území hluboce pod nulou celý měsíc a následný rok 1880 je zaznamenáno: V Suchdole spadlo 54 mm srážek, ale v nedalekém Novém Jičíně už 144 mm. Vydatné srážky v beskydské oblasti vyvolaly velké rozvodnění pravých přítoků Odry na Ostravsku.

Od středy se prý začne počasí lámat. Na většině území se objeví sněhové přeháňky a v nižších polohách deště se sněhem. Nejnižší noční teploty klesnou do konce týdne až na -7 °C, naopak nejvyšší denní teploty se budou držet kolem 0 °C. Ale je také možné, že tlak z jihozápadu zesílí a naopak bude stále stejně.

Vím, že nic nevím. Ale dejte mi miliardy dolarů a zajistím, že za sto let nějak bude...

Související