„V Belgii se rozpadla vládnoucí koalice, premiér podal demisi, slovenský ministr zahraničí podal žádost o demisi, kterou pak ovšem odvolal kvůli prosbě premiéra, v Berlíně došlo k velkým politickým nepokojům. Myslím, že mohl být vyvolán nějaký dominový efekt, ale zároveň i nějaká koordinace těchto odvetných akcí," prohlásil v rozhovoru pro BNS.

Dodal, že v Estonsku není žádná politická strana, která by chtěla masově zvýšit migraci.

„Není důvod pro narážky, že by někdo chtěl otevřít bránu Estonska a kvůli nějakým nejasným důvodům nebo v rámci nějakého globálního spiknutí sem masově dovážet migranty," řekl a dodal: „Je to prostě zastrašování."

Otázka připojení ke globální migrační dohodě dříve vyvolal v Estonsku vládní krizi. 15. listopadu ministr spravedlnosti Urmas Reinsalu vystoupil proti podepsání dohody, a kvůli tomu vláda tento pakt nepodpořila. Druhý den hlava sociálních demokratů Evgenij Ossinovskij požádal, aby premiér Jüri Ratas zbavil funkce ministra spravedlnosti.

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci byl schválen na mezivládní konferenci OSN, která proběhla v Marrákeši od 10. do 11. prosince. Tento dokument, který není právnicky povinný, byl sjednán v červenci letošního roku všemi členy OSN, kromě USA. Pakt se týká problémů snížení negativních faktorů migračních procesů, ochrany a integrace migrantů, zvýšení přístupů cest regulární migrace. Ale pak se několik států, včetně Austrálie, Rakouska, Bulharska, Maďarska, Izraele, Polska, Slovenska, USA, Chorvatska, Česka a Švýcarska, odmítlo připojit k dohodě.