Podobné iniciativy existují nejen v Česku. V Rusku se například pod peticí v sociálních sítích s výzvou, aby nebyl zvýšen důchodový věk, podepsaly… 3 miliony lidí, k demisi ruského premiéra Dmitrije Medveděva se vyjádřilo 220 tisíc lidí, snížení celních poplatků za nákupy v internetových obchodech požadovalo 189 tisíc Rusů. Hrozné číslo, 1,7 milionu podpisů, sebrala petice ve Francii. Projekt se nazývá L'affaire du siècle („kauza století"). Autoři jsou přesvědčeni o tom, že Francie neplní mezinárodní závazky ohledně ochrany klimatu, a hodlají reálně zažalovat francouzskou vládu a požádat ji o dodržování ekologických závazků, ochrany života, území a práv Francouzů. Petice a různé výzvy na internetu jsou určitě zajímavým jevem. Zdá se, že všechno vypadá jako reprezentační průzkum. Ve skutečnosti se ale za takovou iniciativou někdy skrývá zjevný úmysl. Majitelé webových stránek jsou zainteresovanosti v návštěvnosti a přivábení nových uživatelů, proto vštěpují lidem, že kolektivní žádosti jsou nutné a působivé. Věřící v podobný zázrak vždycky existují. Petice často vytvářejí falešnou představu o náladě ve společnosti. Je nutné například zmatkovat, jestliže uvidíme pod peticí proti prezidentu Miloši Zemanovi pár set podpisů? Znamená to, že pán Pražského hradu bude předčasně sesazen ze své funkce národním hněvem?

„Samozřejmě existuje docela velká skupina občanů, kteří jsou zklamáni vítězstvím Miloše Zemana ve volbách v lednu 2018," vysvětlil Sputniku v květnu tohoto roku fenomén stálého boje části české veřejnosti proti hlavě státu poslanec Leo Luzar, předseda podvýboru pro svobodu slova a média Poslanecké sněmovny.

«Právě proto, že tato skupina je dostatečně velká a silná, cítí potřebu poukazovat na každé kroky Miloše Zemana v tom negativním slova smyslu, aby mohli říkat, vidíte, vyhrál, ale my jsme chtěli někoho jiného. Čili já v tom vidím určitý projev frustrace z prohraných prezidentských voleb, které byly. A proto samozřejmě vídáme některé názory, které ohledně prezidenta Miloše Zemana vydávají některá média, nebo probíhají na sociálních sítích, jsou právě projevem té frustrace z toho, že se prezidentem stal on, nikoliv jiný kandidát, kterému dávali velké šance a snažili se ho prosadit. Konkrétní věci, které pan prezident říká, si myslím, že nemá cenu komentovat, já jsem se neshledal se žádnou negací, která by byla potřeba komentovat. Pan prezident říká to, co si většina občanů myslí, co většina občanů považuje, že to tak je, a on se vždycky stavěl za občany České republiky a také rád zdůrazňoval, že je prezidentem pro dolních deset milionů občanů. Čili já pana prezidenta vnímám jako státníka, který ví co dělá, který se na rozdíl od jiných státníků nebojí říct pravdu, prostě on se nebojí tu pravdu říkat, říkat ji veřejně", vyložil tehdy Luzar.

Podle názoru autorů výzvy se celonárodně zvolený prezident dopouští velezrady a porušuje Ústavu, když konkrétně vyjádřil své stanovisko, které se neshoduje s oficiální linií EU a NATO. Politika Miloše Zemana je zaměřena na Východ: „Veřejná mezinárodní demonstrace příchylnosti k diktátorským režimům na Východě", neúprosně konstatuje puštěný do sociálních sítí dokument s nadpisem „Poslanci a senátoři, zastavte Miloše Zemana".

V dávném roku 1972 ve vydávaných v Moskvě Literárních novinách byla uveřejněna povídka spisovatele Grigorije Gorina „Zastavte Potapova". V té povídce jde o přizpůsobeného člověka, který je především jako všichni, není lepší a není horší než druzí. V Česku navrhují „zastavit" prezidenta Zemana, ale právě za opačné chování, než vidíme u Gorinovy postavy, za to, že se nechce slepě přizpůsobovat ani mínění českého mainstreamu, ani příkazům Bruselu. Líbí se voličům taková vlastnost politické povahy hlavy státu? Podle údajů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) má dnes Miloš Zeman největší důvěru voličů ze všech politiků. V prosinci ho podpořilo 55 % respondentů, a to je o 5 % více než před měsícem. Nabízí se otázka: je nutné „zastavovat" takového populárního prezidenta?