Andrej Koc popisuje současná východiska cizích armád na syrském bojišti a upozorňuje, že Trumpovo pacifistické gesto nemá tak ušlechtilé pozadí, jak by se mohlo zdát

Americký vojenský kontingent opustí Sýrii v příštích dvou nebo třech měsících. Tato zpráva zazněla z úst prezidenta Donalda Trumpa minulý týden, a stala se rázem jednou z hlavních politických senzací prosince a celého končícího roku.

"Základní" hodnoty

Podle zpráv z dostupných zdrojů stihli Američané vybudovat v Sýrii přes deset vojenských základen, skladů zbraní a cvičných táborů, především na severovýchodě země a na západním břehu Eufratu v okolí ropných polí.

Vojenské objekty mají v Ayn-Issey, Manbidži, Tell-Rumeilanu, Harabesku a mnoha dalších oblastech. Přes tyto základny zásobovali Američané mimo jiné kurdské Demokratické síly Sýrie zbraněmi, střelivem, léky, a dalším materiálem.

Na jihovýchodě Sýrie, na hranici s Irákem a Jordánskem, provozovali rovněž dlouhou dobu základnu At-Tanf, kterou Pentagon používal na výcvik islámských bojovníků z "umírněné" opozice.

Ruské ministerstvo obrany vinilo loni USA z přímé podpory Islámského státu. Mluvčí Ministerstva obrany Igor Konašenkov nazval At-Tanf černou dírou, z níž podnikají útoky mobilní oddíly teroristů pseudochalífátu. Tato komanda útočilay do týla a na křídla jednotek Asadovy armády, která v osvobozovacích bojích postupovala na východ své země.

Západní média nejednou informovala, že Američané přesunuli na tuto základnu velké množství zbraní, zejména protivzdušných systémů HIMARS. Také zde postavili krátkou přistávací plochu pro helikoptéry, konvertoplány a letadla s krátkým vzletem a přistáním (například F-35). Byly zaregistrovány i obrněné transportéry Stryker a další technika.

Čtěte ZDE: Čarnogurský: Vítězná Sýrie se chystá na novou éru. Je jasné, kdo vyzbrojil teroristy. Národ stojí za Asadem. Co všechno víme o migrantech? Příběhy statečnosti o pokrytectví. Stopy historie. Syřané jsou obdivuhodní

Žoldáci

Veškerý tento majetek má být podle ujištění Pentagonu rovněž odvezen. Nicméně nebylo neupřesněno, kdo zdědí strategicky významný pohraniční uzel. Pravděpodobně totiž zůstane pod utajenou kontrolou americké armády, která - musíme si připomenout - nehodlá zatím odejít ze sousedního Iráku.

Zůstanou tam rovněž americké letecké základny s letišti vertikálního vzletu. Američané budou i nadále mít možnost uskutečnění raketových a bombových úderů na celém území Sýrie - a také budou pokračovat v podpoře (nejen) kurdských ozbrojených oddílů. Nyní "tajně".

"Americká vláda nejednou oznámila úplné nebo částečné stažení vojsk, přesto však zachovala významnou vojenskou přítomnost v zemi. Vojáci se vydali domů, avšak přišli příslušníci soukromých vojenských společností, za které nemusí Pentagon skládat účty voličům. Totéž bude v Sýrii. Řádné jednotky budou nahrazeny žoldáky, kteří spolu s Kurdy a za podpory amerického letectva budou neméně účinné jako regulérní armáda," konstatuje profesor ruské Akademie vojenských věd Sergej Sudak.

Předseda Spojeného výboru náčelníků štábů Joseph Dunford a ministr obrany James Mattis nikoli náhodou podali demisi právě teď, v prosinci. Oba byli kategoricky proti stažení vojsk ze Sýrie a kritizovali roli soukromých vojenských společností (zejména ACAD, bývalé Blackwater) v současných ozbrojených konfliktech.

Oba jsou bývalí námořní pěšáci, oba jsou do morku kosti "jestřábi", kteří hájili vojenské řešení mnoha mezinárodních konfliktů. Jejich nástupci, Mark Millet, který vede výbor náčelníků štábů, a Patrick Shanahan, úřadující ministr obrany, jsou známí ve Washingtonu hlavně svojí finanční obratností.

"Tito lidé jsou velmi silní lobbisté," vysvětluje Sergej Sudak. "Shanahan vždy aktivně prosazoval zájmy soukromých vojenských společností během irácké a afghánské kampaně, Millet zastupuje zbrojní lobby. Válka je pro oba zdroj příjmů. A vypadá to tak, že američtí lobbisté přemluvili Trumpa, aby k Novému roku uskutečnil velké pacifistické gesto pro demokraty, kteří nejednou podrobili prezidenta kritice za to, že opakuje Obanovy chyby. Celé prezidentské období této "holubice míru" bylo totiž doprovázeno válkami. Trump se snaží ukázat voličům, že mu jde především o ekonomiku země a ne zámořské dobrodružství.

Jenomže za clonou pacifismu, dost příznačnou pro dnešní americkou společnost, se skrývá další plán na kontrolu ropných ložisek na západním břehu Eufratu."

Čtěte ZDE: Pro čtenáře detektivek: Zbraňové eldorádo v Budapešti. Provokace amerických tajných služeb. Je libo kokain, turecké šavle, či rakety? Kšeftovat se musí jen s kámoši. Proč v Bílém domě prskají vzteky?

Turecký blitzkrieg

Nejpravděpodobnějším scénářem vývoje situace v Sýrii v nejbližších měsících je posílení vojenských aktivit Turecka, které již přesunulo k hranici značné síly. Ankara chystá operaci proti Kurdům na severu země, pokud Američané nestáhnou včas své "proxy".

Turecký ministr obrany Hulusi Akar v úterý oznámil, že přípravy na protiteroristickou operaci v syrských oblastech na východ od Eufratu byly dokončeny.

Prezident Erdogan zase prohlásil, že chce v nejbližších dnech navštívit Moskvu a setkat se s prezidentem Vladimirem Putinem, aby projednali události v Sýrii a pravděpodobně také součinnost ruských a tureckých vojsk. Tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov ale vysvětlil, že v Putinově harmonogramu tato schůzka zatím není.

Není zatím také jasné, jak se v Sýrii zachovají spojenci USA z "protiteroristické koalice". Francie, která má vlastní vojenské objekty a vojenské kontingenty na území této země, odsoudila Trumpova rozhodnutí a zdůraznila, že chce i nadále plnit bojové úkoly bez ohledu na Pentagon.

Britská strana byla diplomatičtější. V prohlášení MZV Spojeného království ale zdůrazňují nutnost pokračování boje s IS, který je nebezpečný "dokonce i bez území".

Jednohlasně odsoudili Trumpa kurdští polní velitelé, kteří se ocitli ve velmi choulostivé situaci. Pokud je nebudou chránit americké soukromé vojenské společnosti, budou se zřejmě muset dohodnout s legitimní syrskou vládou.

A tato jednání budou sotva probíhat podle jejich scénáře.

Zdroj.

Tagy článku