„Základní" hodnoty

Podle zpráv z přístupných zdrojů stihli Američani zřídit v Sýrii přes deset vojenských základen, skladů zbraní a cvičných táborů, hlavně na severovýchodě této země a na západním břehu Eufratu v okolí ropných polí. Vojenské objekty mají v Ayn-Isse, Manbidži, Tell-Rumeilanu, Harabesku a řadě dalších míst. Právě přes tyto základny zásobovali Američané kurdské Demokratické síly Sýrie zbraněmi, municí, léky, apod.

Na jihovýchodě Sýrie, na hranici s Irákem a Jordánskem, měli rovněž dlouho základnu At-Tanf, kterou Pentagon používal na výcvik bojovníků z různé ozbrojené opozice. Ruské ministerstvo obrany obvinilo loni USA z přímé podpory IS (zakázán v Rusku). Mluvčí Ministerstva obrany Ruska Igor Konašenkov nazval At-Tanf černou dírou, z které podnikají útoky mobilní oddíly teroristů pseudochalífátu. Tyto oddíly útočily do týlu a na křídla jednotek Syrské arabské armády, které v bojích postupovaly na východ země.

Západní masmédia nejednou informovala, že Američané přesunuli na tuto základnu velké množství hlavňových zbraní a zejména protivzdušných systémů HIMARS. Pravděpodobně pro obranu At-Tanfu před Syrskou arabskou armádou. Tady také postavili krátkou přistávací plochu pro helikoptéry, konvertoplány a letadla s krátkým vzletem a přistáním (například F-35). Média sdělila, že byly zaregistrovány také obrněné transportéry Stryker a další lehká technika.

Žoldáci místo armády

Všechen tento majetek má být,podle ujištění Pentagonu také celý vyvezen. Avšak neupřesnili, kdo zdědí strategicky závažný pohraniční uzel. Zřejmě zůstane pod tajnou kontrolou americké armády, která, připomeneme, nehodlá zatím odejít ze sousedního Iráku. Zůstanou tam rovněž americké letecké základny s letišti vertikálního vzletu. Američané budou i nadále mít možnost zasazení raketových a bombových úderů na celém území Sýrie a také budou pokračovat v podpoře kurdských ozbrojených oddílů, nyní ale tajně.

„Situace je prostě opakováním Iráku druhé poloviny nultých let," vysvětlil Sputniku profesor Akademie vojenských věd Sergej Sudakov. „Americká vláda nejednou oznámila úplné nebo částečné stažení vojsk, avšak zachovala značnou vojenskou přítomnost v této zemi. Vojáci se vydali domů, ale přišli příslušníci soukromých vojenských společností, za které nemusí Pentagon skládat účty voličům. Totéž bude v Sýrii. Kádrové jednotky budou nahrazeny žoldáky, kteří spolu s Kurdy a za podpory amerického letectva budou neméně účinné než regulérní armáda."

Předseda spojeného výboru náčelníků štábů Joseph Dunford a ministr obrany James Mattis nikoli náhodou podali demisi právě nyní, v prosinci. Oba byli kategoricky proti stažení vojsk ze Sýrie a kritizovali úlohu soukromých vojenských společností (zejména Academi, bývalé Blackwater) v současných ozbrojených konfliktech. Oba jsou bývalí námořní pěšáci, oba jsou do morku kosti „jestřábi", kteří hájili vojenské vyřešení mnohých mezinárodních konfliktů. Jejich nástupci, Mark Milley, jenž vede výbor náčelníků štábů, a Patrick Shanahan, úřadující ministr obrany, jsou známí ve Washingtonu hlavně svými finančními schopnostmi.

„Tito lidi jsou velice silní lobbisté," pokračoval Sergej Sudakov. „Shanahan vždy aktivně prosazoval zájmy soukromých vojenských společností během irácké a afghánské kampaně, Milley zastupuje zbrojní lobby. Válka je pro oba zdroj příjmů. A vypadá to tak, že američtí lobbisté přemluvili Trumpa, aby udělal k Novému roku velké pacifistické gesto pro demokraty, kteří nejednou podrobili prezidenta kritice za to, že opakuje chyby Obamy. Celé prezidentské období této ‚holubice míru‘ bylo totiž doprovázeno válkami. Trump se snaží ukázat voličům, že mu jde především o ekonomiku země, a nikoli zámořská dobrodružství. Ale za clonou pacifismu, dost příznačné pro dnešní americkou společnost, se skrývá další plán na kontrolu ropných ložisek na západním břehu Eufratu."

Turecká „blesková válka"

Nejpravděpodobnějším scénářem vývoje situace v Sýrii v nejbližších měsících je posílení vojenských aktivit Turecka, které již přisunulo k hranici značné síly. Ankara chystá operaci proti Kurdům na severu země, nestáhnou-li Američané včas své „proxy". Turecký ministr obrany Hulusi Akar v úterý sdělil, že přípravy na protiteroristickou operaci v syrských oblastech na východ od Eufratu byly ukončeny. Prezident Erdogan zase prohlásil, že hodlá v nejbližších dnech navštívit Moskvu a setkat se s prezidentem Vladimirem Putinem, aby projednali události v Sýrii a pravděpodobně také součinnost ruských a tureckých vojsk. Tiskový mluvčí prezidenta Ruska Dmitrij Peskov ostatně vysvětlil, že v Putinově harmonogramu tato schůzka zatím není.

Není zatím také jasné, jak se zachovají v Sýrii spojenci USA z protiteroristické koalice. Francie, jež má vlastní vojenské objekty a vojenské kontingenty na území této země, odsoudila Trumpovo rozhodnutí a zdůraznila, že hodlá i nadále plnit bojové úkoly bez ohledu na Pentagon. Britská strana byla diplomatičtější. V prohlášení MZV Spojeného království je zdůrazněna nutnost pokračování boje s IS (zakázaná v Rusku), který je nebezpečný „dokonce i bez území". Jednohlasně odsoudili Trumpa kurdští polní velitelé, kteří se octli ve velmi choulostivé situaci. Nebudou-li je chránit americké soukromé vojenské společnosti, budou se zřejmě muset dohodnout s legitimní syrskou vládou. A sotva se tato jednání budou konat podle jejich scénáře.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce