Na začátek malá omluva — nechť nám prominou ti řidiči, kteří se nedávno potýkali se sněhovou kalamitou na dálnici D1. Ti nám totiž asi nebudou moc věřit, když napíšeme, že Českou republiku trápí nedostatek sněhu. Jak je možné, že není sníh, když je ho plná dálnice a na horách se normálně lyžuje? Extrémní sucho, které nás trápilo v létě, pokračuje dál. I když to není na první pohled vidět.

Jen opravdoví pamětníci pamatují ladovskou zimu v České kotlině. Tehdy ještě mrzlo až praštilo a sněhové závěje nám byly obyčejně po pás a výš. A dnes? Dnes můžete jít na půlnoční mši klidně v polobotkách.

Meteorologové hlásí, že na letošní rok připadá pátý extrémně suchý rok za sebou. Dopady na krajinu se tak sčítají. Hlavní příčinou sucha je podle odborníků nedostatek srážek. Podle Českého hydrometeorologického ústavu za posledních pět let napršelo a nasněžilo v průměru o 13 % vody méně než obvykle. V některých oblastech chybí tolik vody, jako by tam skoro rok nepršelo. Nejhorší situace panuje na severu a východě Čech.

Problém sucha se týká oblíbené zimní zábavy. Lyžařská střediska často melou z toho posledního, co příroda dává. Kde není sníh, snaží se technicky zasněžovat. To však neznamená, že mají milovníci bílé stopy vyhráno. Technický sníh se dělá z vody, které je v přírodě nedostatek a lyžaři ji dál vysávají. Ukázalo se, že při čerpání vody z jednoho potoka nebo řeky pro soustavu sjezdovek může množství vody v korytu poklesnout až o 20 %. Proto není vyloučeno, že se můžeme příští rok dočkat zákonu, který bude omezovat nebo zakazovat umělé zasněžování.

Situaci okomentovala i Marie Pěnčíková, poslankyně za KSČM a stínová ministryně životního prostředí.

„V čase, kdy jsme zvyklí na bílé zasněžené kopce, zůstávají i vrcholky hor pusté a po sněhových vločkách mnohdy ani památky. Pro provozovatele vleků se to stává zásadním problémem. Zimní lyžařská sezona není dlouhá. Realizované investice jsou mnohdy obrovské a jejich návratnost se samozřejmě prodlužuje s ubývajícím sněhem," prohlásila Pěnčíková.

Stínová ministryně pro resort životního prostředí tvrdí, že majitelé lyžařských areálů se situaci snaží řešit umělým zasněžováním. Zasněžování sice vylepšuje lyžařské podmínky, z pohledu přírody jde však o něco nepřirozeného, a tak logicky můžeme říct, že ovlivňuje samotné životní prostředí.

„Na zasněžování je potřeba voda, a to v období, kdy je sucho. Spotřeba vody pro umělé zasněžování je ale extrémně vysoká. Jedno sněhové dělo spotřebuje 80 až celých 500 litrů vody za minutu, přičemž k vytvoření metru krychlového umělého sněhu je potřeba 200 až 500 litrů vody. Na jeden hektar sjezdovky je to tedy až 1 200 000 litrů vody," vysvětluje členka poslaneckého výboru pro životní prostředí.

Pěnčíková podotýká, že příroda by si s danou věcí i poradila, pokud by se však nejednalo o poměrně krátký časový horizont, v němž je tato voda potřeba. Navíc, na rozdíl od normálního sněhu, který je tepelným izolantem a je pod ním vzduch, je technický sníh podstatně hutnější. Chová se spíše jako led a odvádí z půdy i teplo. „Tím, že takto narušíme přirozený cyklus, rozhodně krajině a přírodě neprospíváme," myslí si poslankyně.

„Lyžování přece patří k našim klasickým zimním radovánkám. Přírodu si ale také ničit nemůžeme. Zpoplatnění, zákaz? Najít východisko a případný kompromis bude politickým rozhodnutím," řekla Pěnčíková.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce