„Civilní (čínský — pozn. red.) přístav v Haifě sousedí s přístupovou trasou k námořní základně, kde kotví izraelské ponorkové loďstvo, které podle zahraničních médií má zajišťovat schopnost odvetného úderu jadernými raketami," cituje Asia Times izraelský deník Haaretz.
Haaretz přitom upozorňuje, že rozhodnutí umožnit Číně stavět oba přístavy padlo bez konzultací s bezpečnostní radou státu a izraelského námořnictva. Přitom jak upozorňuje časopis Economist, první, co vzbuzuje obavy je možnost špionáže ze strany Číny.
Dohodu na stavbu přístavu v Haifě podepsala společnost Shanghai International Port Group (SIPG) v roce 2015. Přístav bude spravovat po dobu 25 let počínaje rokem 2021. Čínská státní společnost zase staví přístav v Ašdodu, 40 km vzdáleného od Tel Avivu. Přitom 90 % izraelské námořní přepravy se uskutečňuje právě přes Ašdod.
Oba přístavy jsou součástí čínské iniciativy Jeden pás, jedna cesta, která má spojit asijskou velmoc obchodními trasami se zbytkem Asie, Blízkého východu a Evropy. Elliott Abrams z amerického think tanku Rady pro zahraniční vztahy agentuře Asia Times uvedl, že Ašdod má být klíčovým přístavem pro obchod s Evropou.
Jak upozorňuje portál, Čína a Izrael obnovily diplomatické vztahy v roce 1992 a pokračuje podporovat Izrael při hlasování v OSN. V roce 2017 čínský premiér Benjamin Netanjahu navštívil Peking, kde jednal s čínským premiérem Si Ťin-pchingem.