Podle odborníkových slov byla jeho původním plánem archeologie a historie. Během studia na gymnáziu se Vojta začal zajímat o indickou filozofii a buddhismus, který měl blízko k taoismu a Číně. Na vysoké škole vystudoval obor sinologie a začal pravidelně cestovat do Číny, kde býval dokonce i šestkrát za rok. K tlumočení pro vysoce postavené české činitele se dostal díky „slušné výslovnosti". V 90. letech začal překládat na ministerské úrovni a získal doporučení tehdejšího velvyslanece v Pekingu. Po více doporučeních tak v roce 2004 poprvé překládal na prezidentské cestě Václava Klause.

O práci tlumočníka zejména během jednání prezidentů Miloše Zemana a Si Ťin-pchinga řekl Vojta, že preferuje, když řečníci hovoří spatra: „Naprosto děsivé je, když doslovně čte připravené podklady různé kvality, používá rozvláčná souvětí a nejrůznější klišé, která leckdy nedávají valný smysl." Český prezident má ve zvyku mluvit spatra a podle Víta Vojty tlumočení pro Miloše Zemana mu „přináší vždy lehké napětí, s jakým přijde obratem".

Překladatelské oříšky

Portál se tlumočníka zeptal na historku, k níž došlo během setkání prezidenta Zemana a jeho čínského protějšku, během něhož si Miloš Zeman stěžoval, že mu nechutnal čaj, který má v Číně dlouhodobou kulturní tradici. Tuto situaci Vít Vojta okomentoval následně: „Prezident měl náročnou cestu a hned po příletu do Číny byl vystaven řadě jednání. Je zvyklý pít slazený fermentovaný čaj, kterému my říkáme černý a Číňané červený. Takže bylo vhodné formulaci „ten čaj mi nechutná" přeložit „nejsem zvyklý pít takový černý čaj."

V rozhovoru sinolog podotkl, že práce tlumočníka znamená více než pouhý překlad. „Největší pastí je totiž doslovný překlad. Zvlášť u rozvláčných projevů, kdy se mluvčí opájí vlastními obraty, které nevyznívají jasně. Vždy však musí být zachován význam toho, co říká. Jen je zapotřebí to filtrovat, zjednodušit. Je třeba řada verbálních náznaků, černého humoru a dalších vyjádření, která jsou citlivá a pro čínskou stranu by nemusela být pochopitelná, což by do vztahů jednajících mohlo negativně zasáhnout," řekl Vojta o nejzákeřnějších bodech, k nimž během jednání může dojít.

Současné vztahy dvou zemí a specifika spolupráce s Číňany

Co se týče kulturních specifik spolupráce s čínskými firmami a obzvlášť jednání, Vojta upozornil, že je nezbytně nutné dodržovat hierarchie, a to včetně obchodních partnerů. „Faux pas třeba bývá, když dvojka u jednacího stolu příliš mluví a bere místo jedničce. Čínská strana především chce, aby setkání proběhlo formálně dobře, a počítá s tím, že se projednávaná věc posune maximálně o milimetry," zdůraznil sinolog.

Na otázku o výsledcích spolupráce České republiky a Číny uvedl, že tato země je vhodná především pro silné hráče se schopností prodat vlastní nápad. Na závěr sinolog Vojta vysvětlil i velký kredit důvěry prezidenta Miloše Zemana u čínského vůdce Si Ťin-pchinga.

„Miloš Zeman se od počátku stavěl k Číně velice přátelsky. Stejně tak přátelsky se stavěl k čínskému prezidentovi. Jako jeden z mála evropských politiků se zúčastnil vzpomínkové akce k ukončení druhé světové války mezi Čínou a Japonskem. Proto má prezident Zeman u čínského prezidenta kredit, a když do Číny přijede, je mu projevován respekt," řekl Vít Vojta pro portál idnes.cz.