Bill Powell, dopisovatel časopisu Newsweek, jako příklad neúspěšné americké sankční politiky vůči Íránu zmiňuje osud obřího plynového naleziště Jižní Párs. Brzy po uzavření tzv. „jaderné dohody" v roce 2015 francouzská společnost Total podepsala smlouvu o rozvoji tohoto naleziště.

Nicméně ze strachu před americkými sekundárními sankcemi se Total z projektu stáhla, když americký prezident Donald Trump letos v květnu oznámil, že z jaderné dohody odstupuje. Total záhy nahradila čínská společnost CNPC.

„Byl to dárek pro Čínu," cituje Newsweek poradce společnosti Total, který si přál zůstat v anonymitě.

Americká vláda doufá, že zvýšení tlaku vůči Teheránu přiměje íránský režim vrátit se k jednacímu stolu a přistoupit na ještě lepší dohodu. Nicméně zhoršující se vztahy Spojených států s Íránem, Čínou a Ruskem vedou tyto tři země ke zvýšené spolupráci.

Trump podle autora vyhlásil druhou studenou válku. Tentokrát to však Washington bude mít složitější, neboť místo sovětské neefektivní ekonomiky bude muset čelit druhé největší ekonomice světa a největšímu světovému vývozci. Čína má dnes nakročeno ke špičkovým technologiím v ropném a plynovém průmyslu. V Íránu jsou navíc velmi aktivní čínské střední podniky, které v USA nepůsobí a nemusí se proto obávat amerických sekundárních sankcí.

Rovněž i Rusko hodlá investovat 50 miliard dolarů do íránského ropného a energetického sektoru a další peníze na modernizaci íránské elektroenergetické přenosové soustavy. Kromě toho v listopadu, dva týdne poté co USA uvalily sankce na íránský energetický sektor, Teherán úspěšně otestoval systém, který umožňuje hráčům na trhu kupovat íránskou ropu a zůstat přitom zcela v anonymitě. Íránu se tehdy podařilo prodat 700 000 barelů ropy.

Novinář uznává, že současné sankce způsobily Íránu značnou ekonomickou škodu: íránské devizové rezervy se ztenčují a přístup Teheránu k tvrdé měně je značně omezen. Nicméně hodnota riálu vůči dolaru zase stoupla a íránský akciový trh se vzpamatoval.

Z tohoto důvodu podle informací autora „jestřábi" v Trumpově kanceláři chystají uvalit další omezující opatření. „Nicméně diplomaté v USA, Evropě a východní Asii očekávají, že Čína a Rusko budou pokračovat s investicemi do Íránu bez ohledu na to, co USA řeknou," uzavírá autor.