Jedním z takových eventuálních „ohnisek" je, podle Farleye, Jihočínské moře, ve kterém vede obchodní válku USA a Čína. Zatím probíhá v rámci ekonomických sankcí a sporů o tarifech, avšak zhoršení dvoustranných vztahů může vyústit do překročení tohoto rámce, myslí si autor.

Dalším pravděpodobným místem rozpoutání světové války nazval Farley Ukrajinu. Připomněl nedávný incident v Kerčském průlivu a zdůraznil, že to způsobilo růst světového napětí. Autor se domnívá, že Rusko nemá zájem na „porušení status quo" před volbami na Ukrajině, které ale může také udělat situaci ještě nejasnější. S ohledem na trvající napětí mezi USA a Ruskem, může dokonce drobný incident zničit nestabilní rovnováhu, která existuje v tomto regionu v několika posledních letech, varuje Farley.

Třetím „horkým" regionem je, podle profesora, i nadále Perský záliv. Napětí tady roste kvůli ekonomickému nátlaku USA na Írán a také kvůli konfliktům v Jemenu a Sýrii. S ohledem na strategický význam tohoto regionu může každý projev nestability způsobit přímou srážku mezi USA, Ruskem a dokonce Čínou, pokračuje autor.
Čtvrtým ohniskem napětí je Korejský poloostrov, nehledě na nedávné mírové iniciativy USA a KLDR, soudí profesor. Podle jeho názoru se mohou vztahy mezi Washingtonem a Pchjongjangem Každou chvílí pokazit a víc než to, rozpory v korejské otázce mají také další významní hráči, Čína a Japonsko.

Zhoršení vztahů mezi USA a Čínou „věští neštěstí" v budoucnu, kdežto „ohniska" mohou vzniknout také v jiných regionech, píše autor. Krize vojenské hegemonie USA a dnešního světového pořádku svědčí o tom, že blízká budoucnost bude pravděpodobně nebezpečnější než nedávná minulost, napsal na závěr Rober Farley.