Argumentuje tím, že Severní proud 2, který obchází tradiční trasy dodávek ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu a Polsko, umožní Moskvě rozšířit svůj „energetický vliv" na Západě. Zároveň Kyjev, který bude odříznut od plynovodu, ztratí „nastroj tlaku na Rusko", uvádí se v článku.

Expert neupřesňuje, proč pro Evropu ruský plyn znamená spadnutí pod kontrolu Moskvy, ale pro Ukrajinu je naopak nástrojem tlaku na Kreml.

V článku také uvádí, že země, které jsou energetické závislé na jiných státech, májí omezené možnosti jít svým vlastním politickým směrem. Současně Rusko dodává modré palivo západní Evropě od sovětských časů, to ale neovlivňuje fungování současné Evropské unie.

Politolog vyzývá Západ, aby se postavil proti „porobě" Kremlu a uskutečnil „energetickou revoluci". Tu by měly podle jeho názoru vést Francie a Německo.

„S pomocí jaderné energie, obnovitelné energie a amerického zemního plynu se Evropa může stát za několik let nezávislá," říká Blank. Přičemž nevysvětluje, proč nákup amerického modrého paliva nepovede ke kontrole Spojených států nad státy EU. V článku se také neuvádí, že plyn ze Spojených států je mnohem dražší než ruský.

Předtím ministerstvo zahraničí USA odsoudilo výstavbu plynovodu Severní proud 2 a požádalo Německo, aby opustilo tento „politický projekt". Evropský parlament zároveň přijal usnesení, kterým označuje nový plynovod za „hrozbu pro energetickou bezpečnost". V reakci na to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová nazvala tento dokument za šílenství.

Podle projektu Severní proud 2 je plánována stavba dvou větví plynovodu, které mají celkový výkon 55 miliard metrů čtverečných ročně, od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Podle předpokladů má stavba skončit v roce 2019.

Povolení ke stavbě vydalo Německo, Finsko a Švédsko. Jediné Dánsko povolení zatím nevydalo.

Proti realizaci projektu vystupuje Ukrajina, protože se bojí ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu do Evropy, a USA, které prosazují své plány na export LNG. O politické motivovanosti projektu mluvilo i Lotyšsko, Polsko a Litva.

Moskva nejednou vyzvala k tomu, aby plynovod nebyl považován za nástroj vlivu.