Podle překladatele z ruštiny Libora Dvořáka ruskému umění patřilo čestné místo dokonce i v nejhorších dobách normalizace. „Vedle zájmu o osudy disidentů, jakými byli Vladimir Sorokin, Viktor Jerofějev nebo Venědikt Jerofějev, to bylo dáno vysokou uměleckou hodnotou jejich děl," vysvětluje.
Z hlediska Dvořáka je to vynikající literární řemeslník a z jeho prvních děl máte dojem, že i když se jedná o fantasy, podobá se to realistické literatuře. „Jeho knihy v mnoha ohledech plní roli sociálního románu, jak jsme tomu svědky u nejlepších amerických detektivek," dodává.
Zájem o ruskou klasickou literaturu v Česku přetrvává.
„Ruská klasika u nás byla oblíbená už od poloviny 19. století a své místo tu neztratila nikdy. Všichni nakladatelé, pro které ruskou klasiku překládám, mi potvrzují, že to není žádný kasovní trhák, ale prodává se dobře," říká Dvořák.
Podle překladatele se na zájmu o ruskou literaturu neprojevuje nynější politická situace ve světě ani kritické hlasy vůči současnému Rusku.