Je to, mírně řečeno, podivné, protože plán finského „protikrizového manažera" Martiho Ahtisaariho z roku 2007 nebyl přijat na úrovni RB OSN, i když ho podpořili stoupenci nezávislosti Kosova, jako například USA a Velká Británie.

Právě na to poukázal srbský prezident Aleksandar Vučić, který rovněž promluvil na tomto zasedání, a odůvodněně poznamenal, že Priština dosud neuvedla žádný dokument, na jehož základě byly založeny kosovské ozbrojené síly.

Připomeneme si, že v rezoluci RB OSN z roku 1999, která znamenala konec ozbrojené konfrontace v Kosovu a operace NATO proti Jugoslávii, není stanovena žádná vojenská přítomnost v tomto regionu, kromě mezinárodních misí. Víc než to, tato rezoluce původně předpokládala úplnou demilitarizaci všech ozbrojených skupin kosovských Albánců a návrat dohodnutého počtu jugoslávských a srbských vojenských příslušníků do tohoto kraje za účelem ochrany pravoslavných svatyň. Nic z toho ale realizováno nebylo.

Bývalý srbský ministr pro záležitosti Kosova Metohije Slobodan Samardžić poznamenal v rozhovoru pro Sputnik Srbsko, že Priština a její spojenci chápou, že prostá „okupace" regionu nestačí na potvrzení albánské suverenity nad Kosovem. Kosovo žádá, aby Srbsko podepsalo dokument o uznání samostatnosti své jižní provincie, a dělá to proto, že potřebuje dokument, který by potvrdil tuto nezávislost z hlediska mezinárodního práva.

Podle Samardžiće je mezinárodní právo věc, která se dá vyložit všelijak. Tento výklad závisí na poměru sil na světové politické scéně. Má však za to, že Plán Ahtisaariho zůstal mrtvým slovem na papíře, protože díky úsilí Ruska a Číny nenahradil rezoluci RB OSN č.1244.

„Skutečnost, že ho využili Američani, aby podle tohoto plánu vytvořili zmodelovaný kosovský stát, to je jiná věc. Líbila se mi reakce prezidenta Vučiće, který řekl, že Plán Ahtisaariho není opravdový právní dokument, ale srbská vláda nejednou, upřímně řečeno, jednala v souladu s tímto plánem. Za Borise Tadiće například srbská vláda souhlasila s rozmístěním mise EULEX v regionu. Když v roce 2012 přišli k moci Aleksandar Vučić a Ivica Dačić (pozn. Vučić byl tenkrát prvním vicepremiérem a Dačić premiérem), nezrušili toto rozhodnutí a navrhli spolupráci s misí EU v Kosovu. Po podepsání Bruselské dohody (pozn. mezi Bělehradem a Prištinou v roce 2013) souhlasili se založením Asociace srbských komunit podle modelu z Plánu Ahtisaariho," řekl Samardžić.

Samardžić zdůraznil, že rezoluce RB OSN č. 1244 je i nadále hlavním dokumentem v kosovském problému, nehledě na to, že mnozí tuto rezoluci ignorují.

„Hodlá-li stát bránit část svého území, své právo a mezinárodní právo, má se řídit touto rezolucí. Tento dokument je trnem v oku pro USA, Evropu a Albánce a neuklidní se, dokud nebude tento problém vyřešen. Je to přesvědčivý a platný dokument, kdežto jejich ignorování rezoluce svědčí o tom, že si přejí, aby ji také ignorovali ostatní," řekl Samardžić.

Ostatně podle jeho slov svědčí projev ruského a čínského stálého zástupce v OSN o tom, že se to zastáncům nezávislého Kosova moc nedaří.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce