„Vrásky na tvářích německých podnikatelů, kteří pracují v Rusku, se prohlubují," píše Handelsblatt. Podle výsledků nedávného průzkumu mínění podnikatelů se pouze 41 % respondentů dívá do budoucna s optimismem. Přitom v roce 2017 předpovídalo pozitivní trend v rozvoji dvoustranných vztahů 80 %. Dnes 36 % mluví o stagnaci a 23 % dokonce o zhoršení ekonomické situace, připomíná autor článku André Ballin.

V souvislosti s tím dnes německé podniky pohlížejí méně optimisticky na vlastní úspěchy, pokračuje list. Pouze malá část (33 %) ze 168 dotázaných hodlá v příštím roce zvýšit počet zaměstnanců. A pouhých 30 % plánuje zvýšení investic. O zhoršení dvoustranných vztahů svědčí rovněž snížení počtu německých podniků na ruském trhu. V roce 2014 jich bylo 6 300, dnes méně než 4 700.

Němečtí podnikatelé považují za hlavní problém nízký a nestabilní kurs rublu a také sankce Spojených států a EU, odvetné ruské sankce také hrají roli. Výkonný ředitel Východního výboru německé ekonomiky Michael Harms zdůraznil, že stávající politická situace vzbuzuje znepokojení. Zejména odsoudil exteritoriální povahu nových pokutových opatření, která Washington hodlá podniknout jednostranně bez odsouhlasení Bruselu.

95 % německých podnikatelů si přeje zmírnění sankcí, zdůrazňuje Handelsblatt. Harms osobně žádá zahájení politického uvolnění: „Sankce přispívají k nevýhodnému vývoji události pro západní ekonomiky a státy, k posílení protekcionismu a jestřábů."

Sankce ale nejsou jedinou příčinou slabé konjunktury, dodal výkonný ředitel Východního výboru německé ekonomiky. Podle jeho slov ruské úřady mají provádět reformy, oslabit vliv státu na ekonomiku, rozvíjet konkurenci a také drobný a střední byznys, zajistit stabilní rámcové podmínky a nepřipouštět protekcionismus. Počítá rovněž s velkou podporou z ruské strany v překonání politických problémů.