„Pro britské MZV není tak těžké rozmotat brexit jako hadí klubko," píše The Times. A referát výboru pro mezinárodní vztahy Sněmovny lordů, věnovaný budoucnosti Velké Británie v měnícím se světě, situaci neusnadnil. Pouze zdůrazňuje, že britští politici ztratiti svůj orientační smysl, uvádí autor článku.

Mezi doporučeními v tomto dokumentu je rada vést podvratnou politiku vůči USA, píše novinář, neboť sám Trump svou strategií porušuje britské zájmy v otázkách obchodu a Íránu. Přímo se tam uvádí, že Londýn se musí méně spoléhat na vytváření společného s Amerikou přístupu k řešení zahraničněpolitických problémů. To znamená, parafrázuje novinář, že Velká Británie by neměla důvěřovat hlavnímu strategickému spojenci, ale místo toho spolupracovat s Evropou, Ruskem a Čínou, aby vymyslela, jak i nadále obchodovat s Teheránem.

The Thimes uvádí, že autoři referátu prakticky dávají do jedné roviny Rusko a Ameriku a „snaží se tak podkopat světový řád založený na svrchovanosti práva". Navrhují Velké Británii, aby se připojila k čínské iniciativě Nové hedvábné cesty, ačkoliv mnohé asijské země Čínu kritizují.

„V tom referátu je však i kapka zdravého rozumu," uvádí autor článku. Je tam výzva vést po brexitu pružnější a aktivnější zahraniční politiku, ale vůbec se neuvádí, jak konkrétně toho dosáhnout. Mimochodem, po odchodu z EU bude třeba vzájemným vztahům s Bruselem také věnovat více času a úsilí.

Stoupenci brexitu tvrdili, že v samostatném režimu Londýn dokáže kreativněji vést svou zahraniční politiku, ale „skutečnost je taková, že mozek vytéká z kostí britské diplomacie".

Jiná oddělení ve vládě vysvětlují pomalost MZV tím, že přání zůstat v EU je v jeho DNA. Kromě toho připomínají skutečnost, že britská diplomacie má sklon vidět vývoj dějin ve snaze k nastolení liberální demokracie. Vždyť po dlouhou dobu Londýn viděl svou sílu v posilování pozice díky mnohostranné diplomacii na základě mezinárodního práva, volného trhu a členství v Evropské unii.

Teď, když spojení s EU bude zpřetrháno, zahraničněpolitická služba bude muset vyrovnat se sníženým rozpočtem. Kromě toho je podle slov autora článku přátelství mezi Velkou Británií a USA tak těsné, že Londýn považuje za svou povinnost vyjádřit pochybnosti o právu Ameriky na globální vedení. Skutečným šampionem v liberálním světovém řádu je Čína.

Autor článku navrhuje politikům, aby si vyslechli názor zahraničních odborníků a udělali Velkou Británii konkurenceschopnou. Podle jeho slov je například možné pokusit se vzít Francii její pozice ve frankofonní Africe, o niž se zatím kromě Paříže zajímá pouze Čína a Rusko.

Uvádí, že dokud byl Londýn v EU, pokoušel se vyvolat konflikt mezi Francií a Německem, ale teď pro něj bude užitečnější vytvořit s nimi plnohodnotné trio. Velká Británie by se mohla například také zapojit do hledání řešení krize na Ukrajině.