Neklidný chlapeček

Katastrofální scénář se zakládá na prognózách meteorologů, že v letošní zimě znovu vznikne jev El Niño (španělsky „chlapeček") — anomální zvýšení teploty vody v Tichém oceáně, které ovlivňuje klima po celé zeměkouli. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že pravděpodobnost El Niña v nejbližších měsících činí 75 až 80 procent. Američtí meteorologové si myslí, že se objeví v lednu s pravděpodobností 90 procent.

Trvá to obyčejně 6 až 8 měsíců, může se to ale protáhnout na rok a dokonce i na dva. V každém případě narazí svět do konce roku 2019 na nepříjemné následky El Niña: lijáky a povodně v Jižní Americe, rozsáhlé sucho v Africe, východní a střední Asii, Austrálii, Indonésii a na Filipínách.

Neúrody způsobené klimatickými anomáliemi zvyšují nebezpečí politických srážek: má se za to, že riziko občanské války se v letech, kdy vzniká El Niño, zvyšuje dvojnásobně. Kromě toho v zemích ležících blízko rovníku vznikají kvůli El Niño epidemie chorob přenášených komáry: malárie, horečky dengue, horečky údolí Rift a jiných.

Andělé a démoni

Podle scénáře agentury Bloomberg El Niño ve spojení se sílícím globálním oteplením udělá rok 2019 nejteplejším za celé dějiny pozorování počasí. Žhavé horko zničí osevy obilnin v Austrálii a deště, které padají obyčejně v zemědělských oblastech Brazílie, vystřídá sucho, které zničí lví podíl úrody sóji a kukuřice.

Ve východní Asii se naopak spustí lijáky a zahyne část úrody rýže po celém tichomořském pobřeží od Japonska až po Indii. V důsledku toho se světové zásoby potravin do příštího podzimu prudce zmenší a mnohé země narazí na nebezpečí hladu.

Následky El Niña neutrpí podle prognóz analytiků jenom čtyři země: Rusko, Ukrajina, USA a Kanada. V agentuře Bloomberg jsou přesvědčeni, že ruský prezident Vladimir Putin za této situace zakáže vývoz pšenice a prohlásí, že obilí je důležitější doma. Navíc prý pošle tajně více vojsk na Donbas, aby podnítil konflikt a nepřipustil, aby Ukrajina zvýšila vývoz pšenice.

Navíc kvůli dodávkám ruských raketových systémů Turecku bude NATO muset zablokovat turecké průlivy a tím definitivně zastavit vývoz ukrajinského obilí na Blízký východ a do Afriky.
Světové ceny pšenice se zvýší na rekordní úroveň: „S ohledem na inflaci budou vyšší, než byly nejvyšší ceny v roce 1974, v době arabského ropného embarga." Chudé země nebudou moci kupovat potraviny za nové ceny a ve východní a severní Africe začne humanitární katastrofa. V Egyptě, který je největším vývozcem pšenice, dojde k hrozným nepokojům podobným těm, které vyvolaly totální vzpouru v roce 2011.

Je příznačné, že podle verze Bloomberg se nebude americký prezident chovat o nic lépe než ruský. „Trump měl možnost otevřít trhy a uživit svět," podotýkají analytici agentury. „Nebo mohl vykázat patřičné místo zemím, v nichž se mu lidé často vysmívali a nechtěli brát jeho vychloubání vážně. Ten ale zveřejnil následující zprávu: ‚V sázce je naše národní bezpečnost, dnes podepíši výnos, který dává prioritu Americe, pokud jde o potraviny. Naše úroda zůstane doma.‘
Takže američtí farmáři přijdou o rekordní příjmy z vývozu obilí. Jako kompenzaci jim vyčlení Trump subvence v částce 50 miliard dolarů, což ještě více zkomplikuje problém schodku amerického rozpočtu. „Farmáři tedy zvítězili a daňoví poplatníci prohráli," uzavírá Bloomberg.

Autoři scénáře vidí spasitele lidstva v osobě kanadského premiéra Justina Trudeaua, který rozkáže poslat do hladovějících zemí potraviny za miliardy dolarů. Za to bude znovu zvolen do své funkce s velkou převahou a bude nominován na Nobelovu cenu míru.

Blíže k realitě

Jak zdůrazňuje Bloomberg, všechny klimatické katastrofy spojené s El Niño a popsané ve scénářích analytiků se už staly. Pravdou však je, že v různých letech.

Egypt v letech 1977 a 2011 prožil nejkrutější chlebové vzpoury. V roce 1993 lijáky v Japonsku zničily prakticky veškerou úrodu rýže a země musela poprvé v dějinách dovážet svou hlavní potravinářskou plodinu.

V roce 2006 kvůli suchu způsobenému El Niño se prudce zdražily potraviny a v desítkách zemích vypukly hladové vzpoury. Během následující návštěvy „Chlapečka" v roce 2010 sucho zahubilo prakticky veškerou úrodu kukuřice a sóji v Brazílii a Rusko zavedlo zákaz na vývoz pšenice.

Pravděpodobnost toho, že k několika podobným katastrofám dojde během jednoho roku, je dost velká. Než však propadneme pesimismu, vezmeme v úvahu několik momentů. Podle předpovědí Světové meteorologické organizace nebude El Niño v příštím roce silný. Očekává se zvýšení teploty vody v Tichém oceánu přibližně o 1,2 stupně. Dříve docházelo k oteplení i o 5-8 stupňů.

„El Niño by neměl být stejný jako v letech 2015-16, kdy bylo sucho, docházelo k povodním a vyluhování korálů v různých místech na světě," uvádí ředitel oddělení prognostiky Světové meteorologické organizace Maxx Dilley.

Podle předpovědí Potravinářské a zemědělské organizace OSN problémy v zásobování potravinami kvůli El Niño bude mít pouze Honduras, Kolumbie a Venezuela v Jižní Americe, Kongo ve Střední Africe, Afghánistán a severní oblasti Pákistánu v Asii. Ani Austrálie ani Brazílie ani další velcí výrobci potravin v seznamu nejsou.

Co se týče chování světových vůdců v podmínkách globální potravinové krize, tyto scénáře zůstávají zcela na svědomí autorů materiálu. Připomeneme pouze to, že podle předpovědi Ministerstva zemědělství RF ruský vývoz obilí v zemědělském roce 2018-2019 (začal 1. července 2018) bude tvořit 35-37 milionů tun.

Justin Trudeau to nebude mít jednoduché, pokud bude chtít vystupovat jako zachránce světa rozdávající všem potřebným potraviny za miliardy dolarů. Protože Kanada se stala další zemí (po Francii, Nizozemsku, Belgii, Izraeli a dalších), která se setkala s protesty „žlutých vest".

Kromě uhlíkové daně Kanaďané vyjadřují nespokojenost s vládní politikou celkově, počínaje novými pravidly poskytování grantů zavazujících příjemce podepisovat „certifikát", který potvrzuje, že respektují práva LGBT, a konče projekty staveb ropovodů.

„Už jsem unavený z toho, jak Trudeau posílá naše peníze za hranice," řekl jeden z protestujících novinářům televizního kanálu CTV Atlantic. „Přímo teď se osobně setkávám s krizí na trhu práce. Všechna naše ropná pracovní místa a všechny naše peníze odcházejí na jih, do USA."

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce