Vědci geneticky modifikovali myši s chromozomy XX a XY, přitom v obou skupinách byli jak hlodavci s vaječníky (ženské pohlavní žlázy), tak i s varlaty (mužské pohlavní žlázy). Podařilo se toho dosáhnout zavedením do myších buněk s dvojitou sadou ženských chromozomů genu Sry, v normě se nacházejícího na chromozomu Y a účastnícího se vytváření mužských pohlavních orgánů. Gen se u laboratorních zvířat nacházel na nepohlavním chromozomu (autozómu).

Stav myší sledovali několik let, dokud všechny nezemřely nebo nedosáhly věku 30 měsíců. Ačkoliv se pokusná zvířata nacházela ve stejných podmínkách, hlodavci s chromozomy XX žili v průměru déle než ti, kteří měli chromozomy Y. Kromě toho spojení ženských pohlavních orgánů a dvojité sady ženských pohlavních chromozomů ještě více prodlužovalo život.

Podle slov vědců hormony produkované žlázami samiček napomáhají dlouhověkosti svým vlivem na určité biochemické procesy během celého myšího života. Myši se ženskými chromozomy a vaječníky měly výhodu od věku 21 měsíců. Hlodavci s chromozomy XX a mužskými pohlavními žlázami se vyhnuli předčasné smrti, ale ve stáří umírali stejně často jako plnohodnotní samci.