Redakce Protiproud tlumočí závěry jedné rozsáhlé vědecké studie, která hovoří o tom, že trend vegetariánství jde jen obtížně dohromady se snahou o kvalitnější život

Měsíc co měsíc se v médiích objevují rozporuplné zprávy a výsledky testování potravinových produktů, píše americký internetový portál „Big Think“. Ryby škodí zdraví. Ryby jsou zdraví prospěšné. Kokosový olej je „superfood“. Kokosový olej vám přivodí infarkt. Červené maso ... Mořské řasy ... a tak dále.

Hraběcí rady chytrých diletantů 

Studie publikované v médiích jsou bohužel často založeny na velmi malém množství dat, nebo postrádají vyhodnocení vlivu vedlejších faktorů. O potravinách to platí dvojnásob, protože kromě složení stravy nás také ovlivňuje životní prostředí, míra pohybu a genetika. Navíc někteří lidé prostě tráví určité potraviny lépe než ostatní. Univerzálně ideální složení stravy tudíž neexistuje.

Jakousi mantrou současné doby se stala například rada amerického propagátora zdravé výživy Michaela Pollana: „Jezte to, co vypadá jako jídlo. Ne moc. V zásadě rostlinnou stravu.“ V první části nás napomíná, abychom jedli skutečné jídlo a ne chemické produkty, jaké převládají v regálech supermarketů. V druhé apeluje na osobní zodpovědnost: Nepřejídejte se! Přiznejte si rovněž vztah mezi vašimi emocionálními problémy a nadměrným pitím alkoholu. 

Co však znamená „V zásadě rostlinnou stravu“? Tým rakouských vědců z Institutu pro sociální medicínu a epidemiologii na Lékařské univerzitě v Grazu studoval více než 15.000 Rakušanů ve věku 15 let a starších. Z těchto 15.000 a více rakouských občanů tým zanalyzoval data od 1.320 lidí: 330 vegetariánů, 330 konzumentů masa, kteří zároveň jedli hodně ovoce a zeleniny, 330 konzumentů masa, kteří jedli málo masa, a 330 těch, kteří jedli hodně masa.

Při srovnávání zkoumaných skupin vědci zohledňovali věk, pohlaví a socioekonomické faktory. Ve sledovaném vzorku bylo 76,4% žen, z nichž 40% bylo mladších 30 let. Vedle toho z celkového počtu lidí bylo 35 procent ve věku od 30 do 50 let. 

Vegetariánství jen pro bohaté?

Výsledky studie jsou více než zajímavé: Navzdory tak často slibovaným pozitivním dopadům vegetariánství na lidské zdraví dospěla tato skupina vědců k naprosto odlišným výsledkům:

Výzkum obecně prokázal, že vegetariáni si stěžují na subjektivně špatné zdraví, častěji vyhledávají lékařskou pomoc, častěji trpí chronickými stavy a vykazují obecně nižší kvalitu života. 

Titíž vědci rovněž zjistili u vegetariánů „výrazně vyšší riziko“ onemocnění rakovinou a zvýšenou míru výskytu úzkosti a deprese. Poukázali rovněž na výsledky doprovodného průzkumu v rámci uvedené studie, které prokazují u vegetariánů zvýšené riziko duševních poruch. Zapřisáhlí vegetariáni užívají více léků, než dokonce i příležitostní jedlíci masa. 

Ale jedna dobrá zpráva pro vegetariány tu přece je. Vegetariáni mají nižší index tělesné hmotnosti a méně je trápí problémy s cholesterolem, hypertenze, koronární onemocnění srdce a cukrovka typu 2. Mají také vyšší sociálně-ekonomický status, ačkoli tato korelace nemusí být totéž co kauzální vztah: mnozí pracovníci s nižšími příjmy si nemohou dovolit vysoce kvalitní produkty rostlinných potravin. Jinými slovy, vegetariánství bez vedlejších účinků obsahu škodlivin vzniklých při pěstování běžně dostupných zemědělských produktů si mohou dovolit pouze bohatí.

Čtěte ZDE: Umělé maso: Budeme jíst pouze plísně a chemikálie? Miliardový byznys se právě roztáčí. Ideál návratu k přírodě? Umělou hmotou "beze smrti" k záchraně planety. Ropné společnosti vaří za vás. Dobrou chuť!

Škodlivější než alkohol a kouření

Zjištění negativního dopadu vegetariánství na lidské zdraví je však o to závažnější, že vegetariáni zpravidla lépe pečují o své tělo: více cvičí a méně kouří a pijí alkohol. 

Na celé věci nic nemění ani fakt, že vědci zjistili korelaci mezi masem a BMI (Index tělesné hmotnosti - číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou.) Lidé, kteří jedí hodně masa, mají nejvyšší BMI, zatímco čistí vegetariáni ho mají nejnižší. Opět ovšem platí, že korelace a kauzalita nejsou jedno a totéž, jelikož jedlíci masa také vykazují mnohem vyšší míru konzumace alkoholu (především piva), což je jeden z nejrychlejších a nejspolehlivějších způsobů, jak nabrat nadváhu.

Vezmeme-li v úvahu pochybnou marketingovou taktiku propagace firemních značek „zdravé výživy“ a tvrzení, že „výběr a složení stravy je nejlepší způsob léčby všech nemocí“, potom není divu, že tito lidé vidí ve vegetariánství všelék. Zvláště když zmíněné firmy označují své produkty jako „superfood“.

Globalistické malthusiánství

Pominout nelze ani snahu ekologů, environmentalistů a globalistů omezit či dokonce docela eliminovat spotřebu masa, protože jeho výroba údajně způsobuje nedostatek orné půdy (zbytečné plýtvání půdou pro pěstování krmiv) a globální oteplování (chov zvířat prý zanechává znatelnou uhlíkovou stopu). Jsou proto ochotni vnucovat lidem ty nejšílenější představy o výživě a zdravém životním stylu, včetně veganství na jedné straně a konzumace červů jako zdroje živočišných bílkovin na straně druhé. Brzy nás patrně začnou přesvědčovat, že máme být živí z „prány“ jako breathariáni (jinými slovy „ze vzduchu“). V této souvislosti je dnes počin rakouských vědců jedním z mála odvážných přínosů vědy při hledání pravdy o člověku a jeho důstojném životě. 

Ať se věci v našem světě mají jakkoliv, závěr z uvedeného výzkumu je naprosto jasný: Studie prokázala, že dospělí lidé z Rakouska, kteří dávají přednost vegetariánské stravě, mají slabší zdraví (pokud jde o rakovinu, alergie a duševní poruchy), nižší kvalitu života a často potřebují regulérní léčbu.

Jinými slovy: strava by měla být vyvážená.

Zdroj.

 

Tagy článku