Dal sis na hlavu jarmulku, čekej neštěstí

Francouzský Štrasburk zažil v minulém týdnu další útok. Na předměstí zneuctili 37 židovských hrobů a namalovali na ně hákové kříže. Nehledě na sliby úřadů nebyli vandalové dosud vypátráni.

„Když se zneuctívá pamětní místo, zneuctívá se celá republika," na toto neurčité prohlášení se omezil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.

Útok na hřbitov vyostřil beztak neklidnou situaci ve městě. A nějakých čtyřicet minut cesty od Štrasburku, v německém Baden-Badenu, panuje podivuhodný klid.

„Je tu dost bohatý a stabilní region, na žádné projevy antisemitismu jsem tu nikdy nenarazil," přiznal v rozhovoru se Sputnikem rabín Baden-Badenu Zeev Rubins. Žádné iluze ostatně nemá, protože vidí stále častěji antisemitské komentáře na sociálních sítích.

Do Baden-Badenu se přestěhoval z Berlína, kde se nachází jeden z nejznámějších pomníků holocaustu na světě.

„Bydlel jsem ve čtvrti obývané hlavně Turky a přistěhovalci z arabských zemí. A tam samozřejmě, když má člověk na hlavě kipu, nebo podle nějakých jiných příznaků je vidět, že je to Žid, určitě uslyší antisemitský komentář. A tak je tomu už několik let," říká rabín.

Znepokojivé údaje

Rabín není ve svých obavách sám. Podle zveřejněných v těchto dnech výsledků průzkumu, který uspořádala Agentura EU pro základní práva (FRA) na objednávku Evropské komise, téměř 30 procent Židů žijících v EU bylo v uplynulém roce vystaveno pronásledování. A 85 procent jich pokládá antisemitismus za největší sociální nebo politický problém své země.

Byl to nejrozsáhlejší průzkum za celé dějiny podobného monitorování v Evropě. Průzkum byl uspořádán v diasporách 12 zemí, v nichž žije 96 procent všech Židů EU — v Rakousku, Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii.

„Výsledky jsou neradostné, ale zcela očekávané, protože v posledních letech zažila evropská diaspora mnoho hrozných událostí, které nemohly neovlivnit pocit bezpečnosti u Židů. A nejde jen o fyzickou hrozbu, která pochází od extremistů, ale také o politickou situaci a o zvýšení aktivity radikálních pravicových stran," okomentoval pro Sputnik výsledky průzkumu předseda Evropské rady rabínů Pinchas Goldschmidt.

Nechtěný útěk

Začátkem prosince se pokusila jedna z nejznámějších a nejpopulárnějších pravicově radikálních stran Alternativa pro Německo (AfD) zlepšit svou pověst. Místopředseda AfD Georg Pazderski prohlásil, že radikální myšlenky propagují lidé, kteří nemají s organizací nic společného.

Nikdo mu ale neuvěřil.

„Úřady to nezvládly"

Židovská obec zůstala podle všeho sama před hrozbou jak ze strany pravicových radikálů, tak i ze strany islamistů. Sami Židé nevěří, že je úřady zachrání.

„Většina dotázaných (70 procent) z 12 zemí, které se průzkumu zúčastnily, je toho názoru, že jejich vlády nebojují s antisemitismem dost aktivně," zdůrazňují odborníci FRA.

Spoléhat mohou jen na sebe. Podle informací Evropské rady rabínů se v posledních letech zvýšily výdaje židovských obcí na bezpečnost více než o čtvrtinu.

„Například v Curychu čítá obec sedm tisíc věřících. A třicet lidí tam pracuje ve dne v noci pro zajištění bezpečnosti. A stát přitom obci říká: vy Židé jste dost bohatí, a proto řešte problémy vlastní bezpečnosti sami. Myslíme si, že to není správné," podotkl rabín Goldschmidt v interview pro agenturu RIA Novosti.

Příčiny útoků na Židy

Analogický průzkum se prováděl letos také v Rusku. Židům byly položeny stejné otázky.

„Podle názoru většiny dotázaných byl vliv antisemitsky naladěných skupin v posledních letech nepatrný. Mezi dotázanými ruskými Židy je nyní strach z toho, že se stanou objekty agresivního antisemitismu, dost slabý, pouhých devět procent respondentů vyslovilo podobné obavy. Fakta přímých násilných projevů antisemitismu — případy zneuctění židovských hřbitovů, projevy agrese vůči Židům na ulicích a jiných veřejných místech a antisemitská graffiti — uvedlo pět až devět procent dotázaných," uvádí se ve zprávě o průzkumu, který uspořádalo středisko Levada centrum na objednávku Ruského židovského kongresu.

„Myslím si, že zkomplikování situace v Evropě je spojeno s demografickými změnami. V posledních několika desetiletích se tam zvýšil mnohonásobně počet přistěhovalců z blízkovýchodních zemí. A antisemitismus tam pochází především od nich," domnívá se prezident Ruského židovského kongresu Jurij Kanner.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce