Odhady vědců jsou založeny na datech, které shromáždily sondy Voyager a Cassini. V publikaci se uvádí, že kvůli působení gravitace jsou částice ledu, z něhož se převážně prstence skládají, přitahovány k planetě, což způsobuje jejich rychlé vyčerpání.

„Podle našich odhadů tento „prstencový déšť" vypouští velké množství vody, která by mohla naplnit olympijský bazén za půl hodiny," prozradil portálu James O'Donoghue, jeden z vědců výzkumného centra NASA. Podle vědce už jen tato skutečnost sama o sobě naznačuje, že celý systém prstenců za 300 milionů let zmizí. Pokud však vezmeme v úvahu údaje sondy Cassini týkající se množství materiálu, který padá na rovník planety, pak budou prstence existovat méně než 100 milionů let.

Vědci se již dlouhou dobu snaží zjistit původ a stáří prstenců Saturnu. Podle jedné z verzí vznikly prstence společně s planetou, podle jiné verze vznikly mnohem později. Výsledky studie ukázaly, že stáří prstenců činí něco málo přes 100 milionů let. V tomto případě mohly být vytvořeny v důsledku kolize malých ledových družic na oběžné dráze planety.

„Máme štěstí, že můžeme vidět systém Saturnových prstenců, který se s největší pravděpodobností nachází v polovině své životnosti," řekl vědec.

Také poznamenal, že jsme pravděpodobně nemohli zachytit dobu, kdy planety Jupiter, Uran a Neptun měly také velké prstencové systémy. Ty ale již zřejmě vyčerpaly svou životnost.