„Čkalov" je odvozenina od povolžského výrazu „plující kra". Nositel příjmení Čkalov byl předurčen k dobrodružství. Film Čkalov (SSSR/ 1941) líčí scénu, v níž Valerij Pavlovič proletěl pod obloukem (arkou) Trojického mostu na řece Něvě v Petrohradě.

Z leteckého nezbedy legendou, která nikdy nezestárla

Za tento a jiné vypečené akrobatické kousky byl svými nadřízenými Čkalov intenzivně popotahován. Pak se vše zvrátilo v jeho prospěch. Nadřízení se rozhodli využít letcovy odvahy a umožnili mu dráhu zkušebního pilota. Valerij Petrovič Čkalov se nicméně dožil pouhých 34 let.

Jeho rodné město Vasilevo v Nižněgorodské oblasti je pojmenováno po pilotovi, dnes se mu říká Čkalovsk a leží v povodí řeky Volhy. Co praví historie? Píší se revoluční léta, mladý Čkalov zde pracuje jako topič na lodi. Když jednoho dne spatří hydroplán (1919), jeho příští profesní dráha je předurčena: mladík záhy vyhledá práci v dílnách opravujících letadla, která jsou provozována během občanské války. Po revoluci zamíří rovnou do letecké školy, maje hlavní cíle ten, stát se stíhacím pilotem. Zanedlouho se svět seznámí s trojkou tzv. „Stalinových sokolů". Šlo vlastně o tři dobré kamarády a kolegy — posádku letadla ve složení: Alexandr Beljukov (navigátor), Georgij Bajdukov (II. pilot) a Valerij Čkalov (kapitán).

Spojil kontinenty, Marlene Dietrichová si přišla pro jeho autogram, ulice Prahy nese jeho jméno

Roku 1927 Charles Lindbergh přeletěl Atlantický oceán. Vývoj kráčel mílovými kroky kupředu. Schylovalo se k novým rekordům. O jeden z nich se v červenci roku 1936 postaral Čkalov se svojí posádkou a letadlem ANT-25. Šlo o přelet bez mezipřistání na Dálný východ, resp. o 53hodinový let z Moskvy přes polární oblasti Severního ledového oceánu do Petropavlovsku-Kamčatského. Akce byla završena poměrně dramatickým přistáním na dnešním ostrově Čkalova (Čkalov) v Sachalinském zálivu Ochotského moře. Letcům v telegramu osobně blahopřáli pohlaváři doby: Josif Stalin, Vjačeslav Molotov, Grigorij Ordžonikidze, Kliment Vorošilov a Andrej Ždanov. Piloti byli za svůj čin vyznamenáni titulem „Hrdinové SSSR". Ta pravá sláva měla však teprve přijít.

ANT-25 „Stalinova trasa" — hvězda francouzské letecké přehlídky v Le Bourget

Návratu pilotů z Dálného východu na letiště Ščolkovo (nyní Vojenský aerodrom Čkalovskij v Moskevské oblasti) přihlížel sám Josif Stalin; zachovala se fotografie vřelého obětí Stalina a pilota Bajdukova. Letoun ANT-25 ještě ve vzduchu vítala také eskorta 12 lehkých stíhaček. Při letu na Kamčatku urazil ANT-25 vzdálenost přes 9 000 km. V listopadu téhož roku Sovětský svaz představil celokovový monoplán ANT-25 divákům na letecké výstavě ve francouzském Le bourget.

SSSR — severní pól — USA (Moskva, Kolský poloostrov, Barentsovo moře, Země Františka Josefa, severní pól, Melvillův ostrov, Banksův ostrov, Portland, Vancouver)

18. června 1937 bylo do ANT-25 natankováno 6 tun leteckého benzínu. Transpolární přelet bez mezipřistání: Moskva — severní pól — San Francisco mohl započít. Letoun přišel vyprovodit významný hlavní konstruktér Andrej Tupolev (Na ANT-25 spolupracoval i jiný známý konstruktér Pavel Osipovič Suchoj).

Meteorologové věštili pro příští dny zhoršené povětrnostní podmínky. Zejména nad polárními oblastmi panoval cyklón, mlha, na letadle se tvořila námraza. Stroj se chvílemi doslova jen „třepal" ve vzduchu, jeho okamžitá rychlost kvůli protivětru dosahoval v těchto okamžicích pouhých 150 km/h. Přibližně 40 hodin letu probíhalo za podmínek nevhodných pro letecký provoz techniky těch časů. Posádka Čkalova nakonec musela ještě přelétnout Skalisté hory, což vyžadovalo vystoupání do letové hladiny 6 000 m. Po 63 hodinách nonstop letu bylo vyhráno.

Nikdo dříve to nedokázal

20. června po přeletu severní točny a nehostinné ledové kry Arktidy posádka dosedla na vojenské letiště ve Vancouveru (severní břeh řeky Columbia, federální stát USA Washington). Trasa, již stroj ulétl, čítala 9 130 kilometrů. V nádržích ANT-25 zbývalo kolem 50 litrů benzínu. Čkalovův tým ve svém domě ubytoval sám velký generál George C. Marshall, kterého z historie známe jako autora plánu poválečné obnovy Evropy.

Celebritami v Novém světě

Následovala návštěva měst v USA. Na pořadu byl Vancouver, Portland, San Francisco, Chicago, Washington. Čkalov, Beljukov a Bajdukov se potkali s tehdejším prezidentem USA Franklinem D. Rooseveltem. V New Yorku piloty přišel přivítat desetitisícový dav. Během návštěvy USA si pro autogram Čkalova přišla i legendární herečka Marlene Dietrichová.

Ve vzdáleném roce 1975 bude ve Vancouveru na letišti umístěn obelisk připomínající mimořádnou dobovou událost. Pamětníci si při jeho instalaci jistě připomněli i nevídaný zájem novinářů o ANT-25. Žurnalisté z celého světa se tenkrát v roce 1937 sjeli do amerického Vancouveru.

„Мы рождены, чтоб сказку сделать былью, преодолеть пространство и простор. Нам разум дал стальные руки-крылья, а вместо сердца — пламенный мотор…" (Jsme zrozeni, abychom pohádku změnili v realitu, abychom překonali prostor. Rozum nám dal ocelová křídla do rukou a místo srdce v nás žhne plamenný motor)… toto se zpívá v jedné ze sovětských písní zasvěcených letectví, již si možná prozpěvoval Čkalov a jeho posádka.

Záhadná smrt

Valerij Čkalov, podobně jako později Jurij Gagarin, zahynul za ne zcela objasněných okolností při práci zkušebního pilota. Stalo se to 15. prosince roku 1938. Čkalov tehdy zkoušel nový stíhací letoun konstrukční kanceláře Polikarpova. Při přiblížení na přistání však najednou vysadil motor. V příští chvíli se udála fatální havárie, jež se stala letci osudnou. 15. prosince 2018 to bylo přesně 80 let, kdy se tragicky zabil Valerij P. Čkalov, hrdina SSSR.

Znovu v USA, ale již bez Čkalova…

Roku 1939 vystavil Sovětský svaz letoun ANT-25 v New Yorku na Světové výstavě (New York World's Fair). Letadlo bylo 14 m dlouhé, avšak jeho rozpětí bylo 35 metrů. Dolet tohoto unikátního typu činil 13 000 km. Tímto doletem by se mohl klidně měřit s moderním Boeingem 787 Dreamliner.

Legendu můžete spatřit i vy, pokud zavítáte do leteckého muzea v Moninu

Tupolevova konstrukční kancelář vytvořila roku 1989 věrnou kopii ANT-25, jež byla vystavena v leteckém muzeu v Moninu (Rusko). Banka Ruska emitovala roku 2013 stříbrný rubl s výjevem letadla.

Pražská ulice V. P. Čkalova

Máte-li daleko do ruského Moninu u Moskvy, stačí zajít do pražské Bubenče (Praha 6). Jedna zdejší ulice se jmenuje V. P. Čkalova. Ano, je to tentýž Čkalov, se kterým si tiskli ruku Stalin, americký prezident Franklin D. Roosevelt i legendární herečka, „Modrý anděl", Marlene Dietrichová.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce