Pomalu skomírající technologický obr bojuje s rychle rostoucím drakem. Takový dojem mají experti z agresivních pokusů Washingtonu omezit vliv čínských technologií. Ty pronikají doslova do celého světa. A oproti západním technologiím jsou neuvěřitelně levné. Může si je dovolit evropská firma i africký farmář. Nejde přitom o žádná nekvalitní chrastítka.
Sputnik o celé situaci hovořil se známým novinářem a bývalým šéfredaktorem týdeníku Ekonom Zbyňkem Fialou.
Poslední dobou můžeme vidět, že se množí podezření, že čínský technologický obr Huawei má prsty v průmyslové a jiné špionáži. Nedávno byla dokonce zatčena finanční ředitelka firmy. Co si o tom myslíte?
Problém má tři větve — Írán, Huawei a Čínu. Americké sankce proti Íránu jsou v rozporu s uzavřenými protijadernými dohodami, které Írán dodržuje. Připomeňme si, že Evropská unie tyto sankce odmítá do té míry, že chce trestat každého, kdo by se jimi řídil. A teď sledujeme americký pokus přinutit Kanadu, aby je vynucovala dokonce jako třetí strana. Není jí co závidět. Důležitější však je souboj v technologické rovině.
Spojené státy zaostávají v přípravách na zcela novou generaci bezdrátového telekomunikačního provozu označovanou 5G, která je podle některých odborníků podobným technologickým předělem, jako byl vynález knihtisku.
Telekomunikace 5G zpřístupní prakticky neomezená přenosová pásma, což je klíčová podmínka pro internet věcí a jeho uplatnění typu průmysl 4.0 a podobě. Číňané mají v 5G jasný předstih a navíc to provázejí dravým nástupem v oboru umělé inteligence. Lze chápat snahu USA nějak to zabrzdit. A zapadá to do širšího rámce americko-čínské obchodní války jako páka, která má donutit Číňany k ústupkům.
Nejeví se to jako souboj o trh? Americká dominance je ta tam, a pokud vezmeme mobilní telefony, tak Huawei se prodává lépe než Apple. Už to není levný šunt.
Podaří se Američanům zkrotit čínského technologického draka? Čínské technologie dělají rok od roku fascinující pokroky, které jsou navíc víc cenově dostupné.
Souboj s čínským drakem není jen technologický. Číně pomáhá už to, že je větší, má víc lidí a tedy i víc dat pro vývoj umělé inteligence. Jako autoritativní stát nenaráží na odpor při zpracování údajů a dává tak vývoji umělé inteligence další obrovskou výhodu. Vedle toho se ukazuje, že centrálně řízená ekonomika nemusí pokulhávat za volnotržním uspořádáním, spíše naopak.
V Číně se samozřejmě nejedná o rigidní plánování, které nás za socialismu málem položilo, ale o stanovení hlavních směrů rozvoje, pro které je vyčleněna koordinovaná státní podpora. Američané to považují za porušení soutěžních pravidel, ale už si nedokážou vynutit změnu. Podobný model je přitom uplatňován prakticky v celé Asii. Spíš to vypadá tak, že jsme to naopak s tím volnotržním náboženstvím přehnali.
Hovoří se také o tom, že se objevily díry v amerických procesorech Intel. Znamená to, že ztrácíme kontrolu nad technologiemi, které používáme?
Do procesorů nevidím. Před časem měl ale týdeník Bloomberg Businessweek na obálce zvětšený lidský palec, na kterém byl položen nepatrný čínský čip, který prý byl v jakýchsi telekomunikačních zařízeních navíc. Ale myslím, že důležitější je čistota duše než čistota čipu. Nezvladatelnost technologií z hlediska úzce vnímané bezpečnosti ukazuje, jak důležité je budovat bezpečné vztahy mezi lidmi. Na začátku 90. let k tomu bylo docela našlápnuto. Je čas se k tomu znovu vrátit.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce