Pes štěká a karavana jede dál

Obě schválené rezoluce mají ale ryze deklarativní povahu a nemají žádnou právní sílu. Experti mají za to, že dál než halasná politická prohlášení to nepůjde a že Evropané prostě potřebují vytvořit zdání boje s „ruskou hrozbou pro evropskou bezpečnost", aby vyhověli Washingtonu.

Proč chtějí USA zastavit výstavbu Severního proudu 2, je naprosto jasné. Přejí si totiž obsadit v nejbližších letech první místo na světě v dodávkách zkapalněného zemního plynu do zahraničí, včetně Evropy. Washington ale nedokáže obstát v cenové konkurenci s Gazpromem.

„Cena dopravy tisíce kubíků plynu z Ruska do Evropy činí 120-130 dolarů, kdežto z USA asi 175 dolarů. Gazprom tedy vždy dokáže uhájit svoji část trhu," řekl ředitel oddělení přírodních zdrojů a surovinového zboží ratingové agentury Fitch Dmitrij Marinčenko v interview pro Sputnik.

Evropské státy, jež očekávají z tohoto projektu zisky, zůstaly na starých pozicích. Poradce finského ministerstva ekonomiky Kari Klemm například v rozhovoru pro Sputnik potvrdil, že vláda jeho země poskytla všechna potřebná povolení na výstavbu plynovodu přes svoji výhradní ekonomickou zónu a že se tento postoj nezměnil.

Stejný názor zastává také Německo. I když po listopadovém incidentu s ukrajinskými loděmi v Kerčském průlivu vyzval lídr jedné z největších frakcí Evropského parlamentu Manfred Weber evropské státy, aby se vzdaly výstavby Severního proudu 2, předsedkyně německé CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová však prohlásila, že je to příliš radikální opatření.

Zkusíme to s kalkulačkou

Výhoda z realizace Severního proudu 2 pro Evropu se dá jen těžko docenit, kdežto hypotetické odmítnutí výstavby plynovodu dokáže vážně poškodit celou evropskou energetiku.

První zjevné ztráty čekají ropné a plynárenské společnosti, jež investovaly do plynovodu. Kromě ruského Gazpromu je to francouzská Engie, britsko-holandská Royal Dutch Shell, německé Uniper a Wintershall a také rakouská OMV. Na každou evropskou společnost připadlo 950 milionů eur a celkem to činí 4,75 miliardy.

Společnosti, jež opustí projekt, budou navíc muset zaplatit Gazpromu smluvní pokutu, která v podobných velkých obchodních smlouvách může činit až 100 %. Jinými slovy je to dalších 4,75 miliardy eur, poněvadž investice ruské společnosti do výstavby plynovodu tvoří polovinu celkové ceny. Jsou to ale pouze krátkodobé ztráty, kdežto existují také dlouhodobé.

Nehledě na to, že podle prognózy Mezinárodní energetické agentury (IEA) klesne spotřeba modrého paliva v Evropě do roku 2023 o 11 miliard kubíků, zůstane poptávka stejně dost vysoká: Oxfordský ústav energetických výzkumů ji odhadl přibližně na 537,2 miliardy kubíků.

Vlastní těžba zemního plynu v Evropě klesne přitom v této době o 44 miliardy kubíků. Znamená to, že dovoz zemního plynu do zemí EU pouze stoupne a Brusel bude muset odškodnit to, co mělo být dodáno budovaným baltským plynovodem.

Projektovaná kapacita Severního proudu 2 činí 55 miliard kubíků ročně. Kdežto bez výstavby nových plynovodů je jedinou variantou získání pro Evropu tohoto množství nákup zkapalněného plynu, jehož cena se mění každý měsíc.

V listopadu prodávali zemní plyn na americkém Henry Hub za 145,61 dolaru za jeden tisíc kubíků. Pak bylo třeba zaplatit za jeho dopravu do podniků na zkapalnění 15 % ceny plynu, tedy ještě před zkapalněním měl jeden tisíc kubíků cenu 167,45 dolarů. Zkapalnění v podniku Sabine Pass přijde na 90 dolarů za 1000 kubíků, takže cena za tento tisíc stoupne na 257 dolarů.

Pak je třeba zaplatit dovozné za přepravu po vodě do Evropy, to znamená dalších asi 40 dolarů za každý tisíc kubíků. A nakonec bude cena amerického zkapalněného plynu činit po příchodu do EU asi tři stovky dolarů.

Po celý rok 2018 platila Evropa za ruský plyn průměrně 230 dolarů za stejné množství. Znamená to, že dodávky plynu přes Severní proud 2 přijdou Brusel za celý rok na 12,6 miliardy dolarů.

Cena stejného množství amerického zkapalněného plynu podle listopadových cen vyústí do částky 16,3 miliardy. Což zase znamená, že odmítne-li EU Severní proud 2, ztratí asi 3,7 miliardy v americké měně. Přičemž pouze v případě, že ceny zkapalněného zemního plynu zůstanou na dnešní úrovni. Mimochodem cena domácího zkapalněného plynu stoupla v USA oproti listopadu 2015 na dvojnásobek.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce