V červnu 2018 Rakousko převzalo od Bulharska předsednictví v Radě EU, připomíná Handelsblatt. Podle názoru novin byla jeho činnost během uplynulého půlroku zklamáním.

Za prvé, Rakousko zvolilo jako heslo svého předsednictví „Evropa, která chrání!". To znamená, že ochrana hranic EU bude pro ni prioritní. Kancléř Sebastian Kurz slíbil, že rozšíří kádrové složení agentury EU pro bezpečnost vnějších hranic Frontex, ale neudělal to. Nyní je zvýšení počtu pracovníků agentury očekáváno až v roce 2027. Kromě toho vytvoření uprchlického tábora za hranicemi EU zůstalo také pouze na papíře.

Handelsblatt uvádí, že Kurz kromě jiného chtěl využít předsednictví své země v EU ke změně celkového kurzu migrační politiky. Slíbil, že skončí spory kolem kvót rozdělování uprchlíků a bude vytvořena spolupráce s výchozími zeměmi. Nyní je však možné konstatovat, že v otázce uprchlických kvót EU dosud není jednotná. V říjnu se Rakousko pokusilo navrhnout kompromisní řešení, ale ostatní země EU ho „torpédovaly". Kromě toho Rakousko vystoupilo z paktu OSN o migraci, který by pomohl stabilizovat migrační proudy.

Handelsblatt připomíná, že v rakouských plánech byla i práce zaměřená na rozšíření EU díky zemím ze západu Balkánského poloostrova. Problém je v tom, že ke vstupu kandidátské země Srbska je nutné její smíření s Kosovem, ale kosovská strana silně nedůvěřuje rakouské vládě, protože vládnoucí Rakouská strana svobody je považována za prosrbskou.

Dalším důležitým bodem programu, který se Rakousku nepodařilo realizovat během svého předsednictví v Radě EU, je digitální daň. Rakouská vláda nedokázala přesvědčit o její nutnosti dokonce ani Německo.

Handelsblatt zdůrazňuje, že pro Rakousko mají historicky mimořádnou důležitost dvě země: Německo a Itálie. Během poslední doby se vztahy s oběma sousedními zeměmi zhoršily. Berlín nezapomněl na kritiku Sebastiana Kurze na adresu Angely Merkelové během vrcholení uprchlické krize. Vztahy s Římem byly poškozeny tím, že Rakousko oznámilo svůj záměr vydat etnickým Rakušanům žijícím v jižním Tyrolsku rakouské pasy.

Kromě toho Rakousko provedlo 4 kola jednání, aby stanovilo nové klimatické cíle pro EU, ale bezvýsledně. Noviny uvádějí, že někteří z účastníků jednání obviňují z neúspěchu „nekonstruktivní přístup Rakouska".

Na závěr Handelsblatt uvádí, že možnosti předsedající země EU jsou značně omezené, zvláště pokud jde o malou zemi, jejíž ekonomická váha není tak vysoká. To vše se týká i Rumunska, které brzy nahradí Rakousko ve funkci předsedy Rady EU. Kromě toho situace uvnitř samotného Rumunska teď není nejlepší: vládě chybí dostatek transparentnosti a kompetence. Zkrátka tato ne zrovna dobrá situace v největší zemi jižní Evropy nastala ve velmi nevhodnou dobu.